Shrnout všechny podstatné a šťavnaté zkušenosti z posledních dvou měsíců života ve Švédsku, není vůbec jednoduché. No pojďme na věc.
Zaprvé zima. Před tímto studijním pobytem jsem se nikdy neostýchal tvrdit, že mám zimu rád. Avšak čeho je moc, toho je příliš a tady jí bylo přespříliš. Jsem rád, že můžu 10. března, kdy píšu tuto zpověď, použít minulý čas, protože aktuální teplota je kdesi okolo krásných plus pěti stupňů nad nulou.
Zadruhé jazyk. Veškerá očekávání o švédské znalosti angličtiny byla nadmíru reálná. Byl jsem opravdu mile překvapen, jakou plynulou a téměř bezchybnou angličtinou zde hovoří i lidé, u kterých byste to u nás zdaleka neočekávali – důchodci, prodavačky či zedníci s ní nemají problém. Co se týče švédštiny, nijak zvlášť jsem se před pobytem na ni nepřipravoval, s tím, že vše vsadím na „Kurz švédštiny pro zahraniční studenty.“ Přišlo další překvapení, a to další pozitivní. Řekl bych, že úzce souznívá s předchozími řádky, poněvadž gramatická pravidla, jsou dle mého, kopií těch anglických, ne-li jednodušší. Nechci zde uvádět žádná fakta typu „švédština je severogermánský jazyk“, která jsou všem známá, naopak bych v tomto článku chtěl uvést jen své praktické zkušenosti. PTÁTE-LI SE TEDY, KDE JE ZAKOPÁN PES, JE TO VE ŠVÉDSKÉ VÝSLOVNOSTI. DLE MÉHO AKTUÁLNÍHO ÚSUDKU JE NAPROSTO NEZŘÍZENÁ. No posuďte sami na malém příkladě: město, ve kterém studuji, se jmenuje Kristianstad – kdo z Vás by toto vyslovil /krichuansta/ a ještě u toho zachrochtal a třikrát změnil polohu svého hlasu?! Já ne. Velký důraz je kladen také na melodičnost, někdy až zpěvnost samotných slov i vět. Neustále svými hlasivkami klesají (což je v místní oblasti Skåne typické) velmi hluboko až do drsných tónů, ze kterých se zlehka odrážejí kamsi do vysokých Stockholmských hladin. Setká-li se v hospodě obyvatel jižního Švédska (oblast Skåne) s obyvatelem Stockholmu – pak tento „seveřan“ mluví oproti němu jako vykleštěný ze svého pohlaví – nepoměrně vyšším, měkčím či lépe řečeno růžovějším dialektem.
Zatřetí ceny. Další věc, která do vás udeří na každém kroku. VŠE JE NEPOMĚRNĚ DRAŽŠÍ NEJEN NEŽ U NÁS, ALE TAKÉ NEŽ JE ZVYKEM V ZÁPADNÍ EVROPĚ. Příčiny asi není na místě plně rozebírat, ale jistě jste již někdy slyšeli o Švédsku jako o „sociálním státě“. Důsledky sociální politiky ve Švédsku jsou místy až hrozivé, a proto pokud se o nich chcete více dozvědět, doporučoval bych Vám článek „Jak sociální stát zkazil Švédsko“ na tomto odkazu: http://myego.cz/item/jak-socialni-stat-zkazil-svedsko/category/politika/group/18
Začtvrté „švédské rysy - švédská povaha.“ Mnohdy můžeme z různých zdrojů slyšet fráze typu „švédské modrooké blondýnky“ či popisy severské povahy typu „tiší, introverti, velmi málomluvní až plaší.“ Z mého osobního pohledu neplatí ani jedno. DÍVEK PŘÍRODNĚ BLONĎATÝCH JE SNAD VÍCE V ČESKU, NEŽLI TADY A „NÁRODNÍ POVAHU“ BYCH TAKTO ROZHODNĚ NEPOPSAL. Naopak na všech lidech, s kterými jsem se setkal, mne nejvíce překvapila jejich otevřenost, vlídnost a milost. To se zkrátka „s typicky českou nevrlou servírkou“ nebo prodavačkou loučící se ironickým pokřikem „naschle“ srovnávat nedá.
Zapáté „pseudo-milovnictví přírody.“ Zde také vyjadřuji svůj niterný názor, s kterým se například řada z Vás čtenářů nemusí ztotožnit. Ve škole, i jinde je cítit i slyšet velký důraz, který sami Švédové kladou na ochranu přírody. Sami o sobě někdy pro mě až „chvastounsky“ říkají, v jakém sounáležitém vztahu s přírodou se snaží žít. Avšak pro mě leží realita někde mezi, jestli vůbec. Uvedu příklad z běžného života tohoto maloměsta. Jdete po městě a na zamrzlém korytě řeky vidíte asi patnáct prázdných plechovek od piva, sedm plných dvoulitrových lahví limonády, to vše završeno na ledu ležícím nákupním vozíkem svrženého z místního mostku. Ve vedlejší ulici však kdosi v reflexní vestě sbírá dlouhou tyčí opatřenou samolepkou Ikea, odhozené nedopalky. Či druhý příklad - VE VŠECH BUDOVÁCH UNIVERZITY SE NA KAŽDÉ CHODBĚ (BYŤ JE JEN DVOUMETROVÁ) NACHÁZÍ POHLEDNÉ, BAREVNĚ ZŘETELNĚ UPRAVENÉ ODPADKOVÉ KOŠE, A TO NEJMÉNĚ NA 4 DRUHY ODPADU (SKLO; PLECHOVKY, KONZERVY; HOŘLAVÝ ODPAD A KOMPOST). Avšak když se cca po pěti minutách (které vám zaberou k přečtení všech anglických instrukcí, kam co hodit) odvážíte otevřít Vámi vybraný koš, zjistíte, že v kompostu se nacházejí plechovky, obaly od sušenek a papírky s obalem od mlíka, kdežto v plastech se válí nedojedený banán a stará písemka. No zkrátka ani s tou přírodou to nebude tak žhavé, jak to vypadá.
Myslím, že mých pět bodů pro začátek zatím stačí a pokud se článek bude líbit, mohu k němu v příštím čísle vytvořit sestřičku s jiným tématem.
[widgetkit id=8]
