V září roku 2021 jsem se vydal na roční pobyt do Ekvádoru v rámci programu kreditové mobility za účelem poznávání a sběru rozhovorů na diplomovou práci. V následujících pár odstavcích se načrtnu pár anekdot v naději, že Vás čtenáře navnadím k návštěvě budoucích přednášek pořádaných Katedrou románských jazyků FP TUL k tématu.
A pokud Vás zajímají hlavně fotky, pokračujte do galerie Google Photos
Příprava na pobyt
Administrativa ve smyslu zařizování jakýchkoliv víz se odvíjí od úrovně diplomatických vztahů mezi cílovou zemí výjezdu a Českou republikou.
Ekvádorská republika nemá v ČR plnohodnotné diplomatické zastoupení, pro vyřizování vízových žádostí je třeba (vytrvale a asertivně) komunikovat s velvyslanectvím v Berlíně. Na pobyt přesahující 90, respektive 180 dní je třeba studijní nebo pracovní vízum. Náklady na jeho vyřízení se odvíjejí od množství požadované dokumentace, notářsky ověřených kopií, soudních překladů a apostil. V mém případě se jednalo o přibližně 250 EUR, včetně 100 USD poplatku za vystavení víza, které mělo stát 400 USD.
Při pohledu nazpět mě rozpor v tom, co je psáno a jaká je pak realita nijak zvlášť nevyvedl z míry. S postupem času v Ekvádoru jsem na tento moment vzpomínal a zamýšlel se, jestli se intuice spokojila s příznivým výsledkem a nedbala nesrovnalostí. Po příjezdu se z jednoho zážitku na velvyslanectví stala daní realita, spíše pravidlo než výjimka, modus operandi.
Komunikace s Ekvádorem – v Ekvádoru
Spojit se e-mailem je možné, ale praktičtější je sehnat si telefonní číslo na kohokoliv a volat přes WhatsApp, případně Skype. Řešení čehokoliv čistě po e-mailu se osvědčilo jako neefektivní.
Jakmile se dostanete k mobilnímu číslu, stačí jen důsledně postupovat vzhůru, než se objeví příslib výsledků. Z mojí zkušenosti v Iberoamerice se ukázalo optimální jednat na bázi osobního kontaktu, dost často se tím dá vyhnout ztrátě času a energie z jednoho prostého důvodu: Ekvádorci neumí říkat „ne“. Místo toho se v lepším případě tak nejistě kroutí, protože nesouhlas nebo odmítání je vnímáno, jak osobně i tak společensky, jako nežádoucí až neslušné. Pro Evropana neznalého poměrů to se to může stát kamenem úrazu, protože na každý dotaz je mu odpovídáno nějak, velmi často v přímém rozporu s realitou.
Čas
Pro účely cestovatele ale i studenta/vyučujícího do většiny španělsky mluvících zemí je dobré vědět, že časové údaje je třeba brát ve většině případů s rezervou. Na předem dohodnuté schůzky je běžné patnácti a více minutové zpoždění, někdy rovnou se zrušením a omluvou. Na odpolední schůzky s přáteli se většinou vymezuje celý večer, protože grilování dohodnuté na 18.hodinu berou jako pozvánku na 21.hodinu. Pokud se dostanete tzv. mimo civilizaci, čas se redukuje na světlo-tma, případně prší-neprší.
Byrokracie
Delší pobyty v cizině obvykle vyžadují i jistou administrativu, kterou turista nepozná. Na univerzitě, která přijímá zanedbatelné množství studentů z ciziny jsem brzy přišel na to, že cokoliv nestandartního je podmíněno několika podpisy a souhlasy. I přes jisté prodlevy bylo možné zařídit imatrikulaci se začátkem akademického roku.
Studium
První semestr jsem věnoval studiu na bakalářském stupni v oboru učitelství pro základní školy – téma španělský jazyk. Učitelé v Ekvádoru jsou cvičeni ve všech předmětech, výsledkem má být profesionál schopný učit žáky od 1. do 10. ve všech předmětech. Semestr se uzavírá předmět „catedra integradora“ – jakýsy výstupový projektem/prezentací skupiny studentů v rámci témat z celého semestru.
Druhý semestr jsem si zapsal program Inovace ve vzdělávání na magisterském stupni. Program probíhá po dobu jednoho kalendářního roku formou modulové výuky, kde se výuka zaměří na jeden z předmětů a věnuje se mu celá dotace hodin pro daný týden. Program se skládal z kratších a delších modulů, což umožňovalo snáze plánovat čas potřebný k jejich plnění.
Zároveň výuka magisterských programů probíhá spíše o pátcích a víkendech, protože studenti bývají v zaměstnání a mají rodiny.
Každodennost
Bydlení je nejsnazší zařídit přes kontakty na místě nebo přes AirB’n’B po Internetu předem. Dobrá cena za místnost s koupelnou a záchodem v hlavním městě Quitu je do 300 dolarů za měsíc. Dá se sehnat i levněji, ale je třeba hledat a mít na paměti, že cena se odvíjí od schopnosti smlouvat.
Nákup potravin by vydal na knihu, pro Středoevropana stačí říct, že zemědělské produkty jsou nesmírně čerstvé, kvalitní a je co zkoumat. Pokud máte rádi banány a rýži, skvělé. Pokud ne, jeďte jinam.
Společnost
Stejně jako země sama, i ekvádorská společnost se liší od té naší k nepoznání. Většina ze sedmnácti milionové populace jsou potomci míšenců Španělů a původních obyvatel, tzv. mestizové. Průměrný Evropan by se mě měl připravit na to, že mezi Ekvádorci bude nápadný jak svou výškou, tak světlostí pleti (případně očí). Bude považován za „gringa“ (Severoameričana) a náležitě zpoplatňován – tedy dokud se neozve na svou obranu ve španělštině. Život Ekvádorců je drsný, a protože se soustředí na to, co je možné dostat hned, je dobré umět smlouvat. Nebo se to naučit.
Cestování
Ekvádorská republika je země, o které se tvrdí, že je miniaturou Latinské Ameriky. Od amazonské džungle, po vysokohorské klima a aktivní vulkány po tropický mlžný les, vlhké pobřežní až po Galapágy – v Ekvádoru je vše na dojezd nočním autobusem.
Cestování je poměrně levné, hodina cesty autobusem výjde asi na 2 až 3 americké dolary a není zcela nekomfortní. Výhodou je, že na každé zastávce naskočí místní prodejci s jídlem, takže je možné doplnit zásoby při delších přesunech.
Bezpečí
Na poměry globálního jihu je Ekvádor stále ještě bezpečnou zemí. Fyzické násilí, pokud k němu dochází vůči turistům, je často převážně spojené ekonomickou kriminalitou – loupežemi a drobnými krádežemi. Namístě je obezřetnost ale ochota přijmout, že se něco takového může stát a nenosit sebou nenahraditelnosti.
Akademické prostředí
Akademické prostředí se liší podle univerzity a společenské třídy, kde se jedinec nachází. Salesiánská univerzita patří mezi ty středo-pravicové, i když mnozí z vyučujících studovali na institucích středo až středo-levicových. Jelikož se jedná o soukromou univerzitu, školné je placené a pohybuje se v okolo 3000 dolarů za semestr. Bakalářský program má 8 semestrů a tak je možné se dopočítat ceny a tím i váhy vzdělání.
Návrat
Po roce pobytu mě čekal druhý kulturní šok – Evropa. Už na letišti v Amsterodamu na letišti nehrál reggaeton – oblíbený hudební styl Latinoameričanů vyznačující se jedním rytmem s minimální variací, vokály na autotune, čistě pudovými texty a přehráváním zásadně nahlas. Klid, pořádek, a senzorický útlum. V ČR jsem efektivně zařídil vše během 2,5 hodin v pondělí ráno. Překvapila mě ale agresivita, se kterou spolu lidé jednají. Zarazila mě xenofobie vůči lidem z Ukrajiny. Zarazilo mě, jak málo si tu vážíme všeho dobrého, co máme.
Doporučuji všem katedrám, aby se o programu kreditové mobility informovali na zahraničním oddělení TUL a se svými projekty vyslali jak vyučující, tak i studenty a technologie do světa, protože si sebou kus toho světa přivezou v sobě nazpět, napořád.
