Dřívější název města "Karl-Marx-Stadt" by mohlo mnohého odradit. Chemnitz je však normální město, ve kterém, až se upozadí počátečný stres ze zařizování potřebné byrokracie, létání sem a tam, a hledání, se dá dobře studovat a pobývat.
Výhodou města, je jeho relativní blízkost k českých hranicím. Přímo do Liberce se vlakem dostanete za 4 hodiny. K tomu je také skvělé, že jako student TU Chemnitz máte cestování po celém Sasku "zadarmo", tudíž z cesty Chemnitz - Liberec zaplatíte jen 38 korun z Žitavy do Liberce.
Ubytování na kolejích by se dalo asi přirovnat ke kolejím na Harcově. Opět záleží na jaké budově bydlíte. Já mám tedy pokoj opravdu maličký, ale mám v něm vlasní kuchyňku. Dělím se se sousedkou pouze o koupelnu. Jediný problém s mou sousedkou je ten, že ona neumí německy a já zas ne moc dobře anglicky. Takže si moc nepopovídáme :D. Zde se mi tedy znovu potvrdilo, že znalost angličtiny se opravdu hodí.
Nedaleko kolejí (asi 10 minut chůze) se nachází velká část Univerzitních budov, což je hlavně pro lenochy a spáče (což já tedy nejsem :D) velkou výhodou. Další hlavní budova se naopak nachází v centru města. Pěšky je to asi tak 40 minut, takže pokud se musíte rychle dopravit z budovy na budovu je lepší jet 15 minut autobusem. Každých 10 minut něco jede.
Problém je jen současná situace ve městě a kolem Univerzity. Provádí se zde mnoho oprav a rekonstrukcí budov a cest. Ale pracují na tom každý den, takže to jistě nebude dlouho trvat a nový studenti si budou moci užít krásné prostředí.
Kdo se rád stravuje v menze, tak i tady si přijde na své. Německá kuchyně je dost podobná té české. I když vás občas některá kombinace překvapí.
Cenově je to o trochu dražší než v Liberci (ceny od 1.40 až 2.20 €). Ale na německé poměry je Chemnitz opravdu levná. (potvrzeno Německou studentkou, dřívě studující ve Stuttgartu, kde jídlo v menze stojí kolem 6 €).
Jinak co se týká samotné výuky, učitelů a spolužáků, jsem zatím spokojená. Zejména mě překvapilo, že na předměty se předem nemusíte přihlašovat. Prostě tam přijdete, zjistíte co a jak, a buď předmět budete navštěvovat nebo ne. Docházku si nikdo nedělá.
Se spolužáky se konečně trochu více poznáváme. Jde jen o to nebát se kontaktu a nestranit se jim. Potkáte se také se spolužáky, kteří jsou na tom podobně jako vy - jsou to cizinci. Velmi vtipné mi přijde, že na jednom semináří je z osmi lidí jen jedna Němka a zbytek tvoří Češky, Číňanky a Ruska :D. Takže se nemusíte bát, že se na vás budou dívat jako na něco exotického. Nejste v tom sami.
Už jsem se také více začala zapojovat do akcí, pořádaných pro zahraniční studenty. Poznala jsem lidi z různých zemí, ale také jsem se spřátelila s Němci, kteří to pořádají.
Jinak ve městě obecně se toho dá spousta najít. Jen se musí dobře hledat. Mnoho míst ke stravování, muzea, divadla, kina a která doufám ještě stihnu probádat. Nechám se překvapit, co mi zdejší pobyt ještě přinese.
