V mé milované Valencii najdete od všeho něco. Stále mě tu něco překvapuje, od lidí z různých zemí (včetně mě samé), různorodých pláží, až po gurmánské požitky. Najdou se zde milovníci přírody a čerstvého mořského vzduchu, pouličního umění, historických center i klidných vesnic, běhání, volejbalu, fotbalu, divadla, muzeí a kvárií, jídla, meditace, zajímavých přednášek, památek, vody, přírody a zvířat, hudby, jídelních delikates (churros, horchata, agua valenciana, la mona, paella valenciana, etc.), tance, lokálních i multikulturních požitků, nočního i denního života, nákupů i nepopsatelného klidu, apod. Je těžké shrnout vše do tak krátkého textu a jsem ochotná být k dispozici komukoliv, kdo by měl jakékoliv dotazy. Nemohla jsem si místo svého erasmu vybrat lépe a všem s čistým svědomím Valencii jen a jen doporučuji. Také věřím, že jsem ji zdaleka neviděla a neokusila celou se všemi jejími kouzly.
Vidím to, jako včera. 27.1.2016 3.00, čas siesty. Stojím okouzlená před klidným Valencijským metrem, které mě vyhodilo hned v jednom z nejkrásnějších zákoutí mé milované Valencie, parku Turia. Park se zavádějící přezdívkou ,,řeka“, protože ji kdysi byl, se táhne po celém městě a poskytuje útočiště spoustě běžců a jiným sportovcům, zvířatům, památkám, pouličním umělcům, lidem na pikniku a lidem mířícím od okouzlujícího bioparku na jedné straně, až k Valencijské dominantě, Ciudad de las Artes y las Ciencias na straně druhé. Z této dominanty se Vám ve dne zamotá hlava a v noci dvakrát tolik díky její obrovské diskotéce s různými styly hudby, ale i vysokými cenami za pití. I když je Valencie pro nás čechy poněkud dražší, jedná se o jedno z levných Španělských měst. Při popíjení v karaoke barech, v centru plném barů ,,Carmen“, na salsa lekcích gratis v klubu Carribeans nebo mém milovaném flamenco baru na pláži, si budete moci další dny zvesela utrácet v Mercadoně. Mercadona je obchodní síť rozložená po celé Valencii, kde nakupuji, abych si uvařila doma, když si zrovna nenechávám zabalit paellu v jednom z bufetů nebo nepropadám kouzlu venkovního posezení barů a kaváren, jako je například neodolatelná ,,La Más bonita“. Já jako vegetariánka jsem zde nadmíru spokojená a ráda procházím bio obchody s nabídkou, která u nás k vidění není.
Řek, kde není voda je tu víc. Oddělují kupu okolní vesnic, od těch moderních, až po velmi autentické, plné přístavů, ještě milejších lidí, farem, domů ze slámy a rýžových plantáží. Uvnitř nich stojí opravdu za to navštívit přírodní park Albufera s obrovským jezerem plným zvířecích zvuků, mol a výhledu na Valencii. Také zde najdete nádherné čisté pláže s krásnými mušlemi, útesy, kamennými moly a přístavy. Jsou to naprosto nepopsatelná místa a asi nejkrásnější, které jsem v životě viděla. Obzvlášť pokud vydržíte až do svítání.
Zpět k mému příjezdu. Ve stínu palem a mandarinkovníků jsem nemusela stát dlouho, protože se mě ujmuli hned dva domorodci, kteří mě i bez váhání doprovodili. Na milou, ochotnou a velmi společenskou náturu místních obyvatel jsem si tak rychle zvykla. Tak jako na ignorování většiny pravidel. Hostel jsem měla zařízený předem, ale není to vůbec potřeba. Hostel je perfektní místo, kde jsem potkala spoustu zajímavých lidí. I ty, kteří si sháněli ubytování na poslední chvíli a dopadli mnohem lépe, než já. Krásná čtvrť pro hledání bytu je např. Benimaclet. Spousta bytů pro skupiny studentů je ale i poblíž Blasco Ibáñez, která je nejblíže fakult. Všichni zaměstnanci školy jsou velmi ochotní a milí. Je dobré hlídat si data a nebát se zeptat na informacích ohledně všech potřebných dokumentů. Na změnu předmětů je dostatek času a s největší pravděpodobností si je měnit budete. Některé předměty jsou v místním jazyku Valenciano, kterým mluví spíše lidé z okolních vesnic, a který nedoporučuji jako něco lehkého k zapsání. Docházka na hodiny není povinná, jen přidává plusové body k závěrečným zkouškám. Z předmětů mohu doporučit Espaňol de América nebo Espaňol Coloquial. Není se však vůbec čeho bát, což platí i pro celý výjezd. Nakonec zjistíte, že je vše lehčí, než jste si mysleli a že nechápete, jak jste se mohli rozhodovat.
Nejčastější dopravou je zde metro. Když nepočítám jízdu z letitě za 4 eura, stojí zde lístek 2,50 nebo méně než jedno euro, pokud si předplatíte více jízd. Důvodem, proč si koupit kartu na metro je možnost přikoupení si karty k velmi populárnímu dopravnímu prostředku, tzv. Valebisi. Kolo, které si můžete skoro na každém místě ve Valencii vzít ze stojanu na 30 minut a nechat ho třeba na druhé konci města v jiném stojanu. Já osobně ale chodí pěšky, protože se nemůžu nabažit mé milované Valencie, procházek ke gigantické (i v noci kouzelné a bezpečné) pláži, milých a aktivních lidí a divokých slavností (doporučuji Fallas, březen).
Pokud byste se ji však náhodou nabažili, organizace Happy Erasmus se schopným personálem Vám zařídí členskou kartu zdarma, výhodnou Sim kartu s internetem a voláním, a předloží Vám bohatou nabídku výborně zorganizovaných výletů od Valencie, přes Andalusii, až po Maroko. Nedoporučuji jiné agentury, mohou být podvodné. Já podnikla hned v únoru nezapomenutelný výlet do Andalusie za necelých 200 euro. Jedinou chybičkou byla lehká zima, kterou jse na jihu nečekala. Z Andalusie jsem si tedy přivezla bundu, kterou jsem naivně nechala v česku, a kterou zde odhodíte až na konci března.
