Skip to main content

Stránky FP TUL pro zájemce o Erasmus+ a zahraniční mobility

Příspěvky blogu zahraničních výjezdů

Celkový počet příspěvků: 175
11 March 2024 | Matyáš Doubek | Pädagogische Hochschule St.Gallen, Švýcarsko, Zimní semestr 2023

Učitelé jsou hrdinové

Učitelé jsou hrdinové, kteří by měli vydělávat milion dolarů za rok! Tato slova nejsou má vlastní, vyřkl je John Oliver, britský moderátor komediálního pořadu LastWeek Tonight. Jeho myšlenka trefně narážela na zkušenosti široké veřejnosti s domácím vyučování v době pandemie Covid-19. Já s ním nemůžu než souhlasit. Lidé i politici ve světě tuto skutečnost již pochopili. Ve skandinávských zemích se povolání učitelů těší velké prestiži. Stejnou váhu vzdělání a vzdělávání přisuzují i ve Švýcarsku, kde jsem měl možnost jeden semestr studovat. Na následujících řádcích Vás zkusím přesvědčit, proč je povolání učitele nejdůležitější na světě. 

V lednu 2024 jsem se vrátil z půlročního studijního pobytu programu Erasmus+ ze švýcarského Sankt Gallenu. Můj pobyt byl krátký, berte proto prosím následující text s rezervou, ale intenzita zážitků a mého nadšení se nelehce popisuje. Doteď jsem plný dojmů. Prožil jsem období, kdy se mi otevřely oči. K pedagogickému studiu mě před pěti lety dovedl můj zájem o tělesnou výchovu a geografii. Po maturitě jsem strávil rok studiem politologie v Innsbrucku, vlastně půl roku, druhý semestr jsem v podstatě nechodil do školy, namísto ní si užíval místní přírodu. Učil jsem lyžovat, běhal a jezdil na kole po horách. Následně jsem se z mnoha důvodů podruhé zapsal na dvouobor Tělesná výchova a geografie se zaměřením na vzdělávání na pražském FTVS a Přírodovědecké fakultě. Oba obory mě zajímaly, říkal jsem si, že studium bude zábava, budu dělat co mám rád a školu vystuduji bez větší námahy. Že bych se viděl v roli kantora na střední škole říci nemůžu. Po absolvování bakalářského studia jsem se přesunul na pedagogickou fakultu do Liberce. Tam jsem zamířil zejména z důvodů bližší geografické polohy k horám. Nevoněly mi ani změny, které probíhaly a stále probíhají na FTVS. Celý přesun na sever jsem však neměl nijak více promyšlený. I tady v Liberci nejsem v mnoha věcmi spokojen. Výjezd na Erasmus do Švýcarska tak byl mimo jiné únikem. Motivovala mě nová oblast, jiná perspektiva na pedagogickou disciplínu a oprášení zapomenutého německého jazyka. Semestr v zahraničí předčil všechna má očekávání. Jsem nadšený z celého fungování země, která se rozlohou i počtem obyvatel může s Českem srovnávat. Školský systém mají od základu nastavený tak, aby připravil děti na budoucí povolání. K čemu jinému by také měl sloužit?

Rád bych znovu zdůraznil, že instituce školy by, zejména, měla připravit děti na budoucí povolání a jejich hladké zařazení do fungující a prosperující společnosti. Pro zdravé fungování prosperujícího státu je tedy dobré školství základním předpokladem. Právě škola totiž připravuje budoucí pracovní sílu. Zajišťuje jejich kvalifikaci a současnost. Odpovídající výdaje na školství tedy řadím po boku těch na fungování demokracie a suverenity stáru k nejdůležitějším. Školou přeci projdou všichni zdravotníci, vojáci, automechanici, stavaři, ale i architekti, lékaři, zpravodajci, cukráři a inženýři. Na základě schopností, dovedností a zkušeností ze školy se pak rozhodnou, které povolání je pro ně to pravé. Kterou práci budou v životě dělat. 

Zkusím Vám stručně přiblížit fungování švýcarského vzdělávacího systému. Hrubé obrysy tamního konceptu vzdělávání snad trefím správně. Zaměřím se na přechod ze základních do středních škol. Systém je řízen na kantonální úrovni a může se ve 26 samosprávných celcích lišit. Následující, avšak obecně platný příklad je z kantonu St. Gallen, kde jsem svůj pobyt strávil. Stejně jako v Česku je i ve švýcarských kantonech povinná školní docházka nebo doba vzdělávání ukončena po devíti letech. Švýcarský systém zahrnuje šest let primárního vzdělávání (Primarschule) na které navazují tři roky první fáze sekundárního vzdělávání (Sekundarstufe I – Sekundarschule nebo Realchule). V průběhu tohoto období čelí děti, jejich rodiče a osoby za vzdělávání zodpovědné (škola) těžkou volbu. Rozhodují se, jestli budou pokračovat na obecné gymnázium (Mittelschule), odborně zaměřenou střední školu (Fach- Wirtschaftsmittelschule) nebo se vyučí (berufliche Grundbildung). Druhá fáze sekundárního vzdělávání (Sekundarstufe II) trvá zpravidla tři nebo čtyři roky. Z mého pohledu nejzajímavější je fungování učilišť (berufliche Grundbildung). Žáci totiž klasickou školu navštěvují pouze jeden nebo dva dny v týdnu. V ní se věnují jak obecným předmětům (matematika, němčina), tak předmětům oborovým. Zbylé tři nebo čtyři dny tráví ve firmách, kde se učí zvolenému povolání. Jednotlivé místní firmy každý rok vypíší seznam pozic a příslušné počty učňů, které jsou ochotny vzdělávat. Firmy jsou tak přímo zapojeny do edukace svých budoucích zaměstnanců! Systémově dokážou hbitě reagovat na nároky pracovních pozic, případně vývoj a poptávku trhu. Motivací jim je přímá výchova nastupující generace. Ta zase vidí, co je v práci potřeba, mají „jistotu“ zaměstnání a návdavkem přímý kontakt se zavedeným, fungujícím prostředím firmy i trhu. Od zaměstnavatele navíc dostávají výplatu, se kterou se učí hospodařit.

Na tohle těžké rozhodnutí, které fakticky formuje jejich další profesní dráhu, se děti připravují v průběhu tří let prvního stupně sekundárního vzdělávání (Sekundarstufe I). Nápomocna jim samozřejmě je škola. Jedním z povinných předmětů je totiž tzv. BO (berufliche Orientierung – orientace v pracovním světě). Průběh předmětu BO je zprvu věnován sebepoznávání, aby se studenti dokázali rozhodnout a najít pro ně správnou cestu pracovním životem. Následně se žáci seznamují s nabídkou konkrétních profesí v regionu a navštíví specializované poradenské centrum (BIZ), které může v případě rozličných obtíží pomoci. Dalším krokem je výuka správného postupu při žádání o pracovní pozici. Tedy proces psaní motivačních dopisů, vyplňování náležitých formulářů, psaní životopisu, trénink telefonátů a pracovních pohovorů. Poté si žáci sami domluví jednodenní návštěvy podniků, které je zaujaly. Děti absolvují mnohdy pět, deset a více tzv. Schnuppertage načež si zvolí firmu, kterou požádají o „zkušební týden“. V průběhu zkušebního týdne blíže poznávají firmu, její prostředí i vybranou pracovní pozici. V dalším kroku žádají firmy oficiální cestou o důvěru. Snaží se je přesvědčit o svých kvalitách v nabité konkurenci, tak jako to chodí ve „světě dospělých“. Celý proces řeší mladiství mezi 14. a 15. rokem, což je pro nízký věk mnohdy kritizováno. Zároveň však existuje celá řada záchranných mechanismů i mimoškolských programů, které mohou s volbou pomoci, usnadňují důsledky nevhodné volby nebo řeší další specifické případy.

V českých kruzích se pravidelně objevuje debata o potřebě výchovy nové elity společnosti. Naposledy jsem ji zaznamenal v podcastu Insider Michala Půra a Tomáše Jirsy po zveřejnění výsledků hodnocení školství jednotlivých zemí od agentury PISA. Z hodnocení vyplynulo, že české školy na tom nejsou v porovnání s dalšími zeměmi Evropy valně s jednou výjimkou – víceletých gymnázií. Oba moderátoři se následně shodli, že elity se rodí právě na tomto typu škol a je záhodno je podporovat. S nadsázkou řečeno nechat všechny studovat na gymnáziu. Dle mého názoru jde o mylné pochopení pojmu elita. Člen takové skupiny je myslím expert ve svém oboru. Člověk mající hluboké a rozsáhlé znalosti a dovednosti ze svého odvětví, který je dokáže aplikovat a zhodnotit v praxi. Je schopný svou odbornost propojovat s dalšími oblastmi a nahlížet na problematiku z nadhledu, v kontextu. Švýcarská zkušenost mě v tomto pohledu utvrdila. Jejich vzdělávací systém je takzvaně dvojný. Ve zkratce nabízí ke každému akademickému titulu profesní ekvivalent, na který se samozřejmě příslušnou odpovídající dobu studuje. Tomuto pojetí odpovídá i velký počet dětí (až 70%), které volí vyučení se určité profesi namísto obecnému vzdělání na gymnáziu. Rád bych, aby všeobecná náhled české společnosti hodnotil jednotlivce (mimo povahových vlastností) právě na základě jejich oborové expertízy. Tu ostatně dosáhneme vždy jen jednou cestou. Neutuchající dřinou.

Mám pocit, že ve Švýcarsku se nad fungováním školství zamysleli od konce. Jasně vytyčili cíl – zapojit jednice do fungování společnosti a dělají všechny kroky pro to, aby ono zapojení proběhlo hladce a efektivně. Myslím, že i přímá spolupráce firem na výchově a výuce má smysl. Menší celky, které operují podle stanovených rámců, tzn. nepodléhají centrálnímu drobnohledu mají lepší možnost reagovat na rychle se měnící svět. Systém nepůsobí těžkopádně a zkostnatěle. Tento princip je myslím obecně platný. Nakonec diktátorsky řízený režim je zpravidla flexibilnější v provádění změn než demokraticky řízený stát. Chtěl bych však uvést, že demokracie je pro mě zásadní a základní hodnota, rozhodně nepropaguji absolutistické režimy. Zejména pak na nejvyšších pozicích, jakéhokoliv uskupení, které má dalekosáhlé konsekvence. Podobný problém budeme s velkou pravděpodobností řešit v blízké budoucnosti s nástupem AGI, ale to je na jinou debatu. Komplexitu, těžkopádnost i jistou prodlevu kolosu jako je školství si myslím uvědomuji, zároveň bych se však při chystaných změnách nestyděl opsat fungující mechanismy a zavést je i v naší kotlině. Minimálně obdoba modulu, jako je BO, jakýsi úvod a průvodce pracovním světem v době, kdy na děti nečíhají nedozírné důsledky, má věřím své místo v každém vzdělávacím systému. Sám jsem si jeho potřebu neuvědomoval a na předmět se zapsal spíše ze zvědavosti. Nyní však vidím i v tomto aspektu fatální rozdíl. Úplným závěrem bych chtěl ještě jednou zopakovat, že školství a vzdělávání jsou tou nejdůležitější položkou z receptu na blahou budoucnost. Do rukou učitelů, kteří s dětmi tráví velké množství času přijdou snadno ovlivnitelná stvoření. Nutnost vést je vzdělanými, zodpovědnými lidmi, kteří nastolují aktuální a důležitá témata je společným zájmem rodičů, dětí samotných a obecně řečeno všech, kteří na Zemi (v Česku) plánují nějakou tu dobu pobýt. Učitelé by měli být náležitě motivováni, ohodnoceni, a hlavně informováni o důležitosti své profese. Mají totiž neobyčejně velkou zodpovědnost. Zdravé školství je odpovědí na všechny současné i nastanuvší problémy, zdravé fungování státu i zářnou budoucnost a rozvoj.

P.S. Kdyby vás zajímaly reálné informace o průběhu a fungování semestru na PHSG, tak si přečtěte příspěvek Terezy Korvasové. Plně s ní souhlasím, navíc je napsaný tak pěkně, že si tom můžu nechat jenom zdát. Děkuju PHSG, Liberci – zejména paní Jandejskové a všem zúčastněným, neměly to se mnou jednoduché. Miluju Erasmus, jeďte prosím všichni. 

23 February 2024 | Jakub Hamalčík | Çanakkale Onsekiz Mart University, Turecko, Zimní semestr 2023

Çanakkale Onsekiz Mart University – Erasmus 2023/2024

Zdravím, jmenuji se Jakub a studuji tělesnou výchovu a zeměpis.  Rád bych se s Vámi podělil o své zážitky a zkušenosti z čtyřměsíčního studijního pobytu v tureckém Canakkale.

Jednou z nejčastějších reakcí, které jsem byl svědkem , když jsem řekl mým přátelům o tom, že bych chtěl studovat v tureckém Canakkale, bylo: „Ty seš blázen!“. Samozřejmě, toto byl jasným signálem pro mě, že bych měl jet studovat právě do Turecka. 

Doprava

Nejlepší spojení  je letecky z Prahy do Istanbulu a pak autobusem z letiště Sabiha Gocken do Bursy a z Bursy do Canakkale (jizdenky se dají koupit na obiletu).  Letenky se vyplatí koupit přes Pegasus (turecký Ryanair).  Autobusová doprava mezi městy je spolehlivá, bezpečná a levná.

Ubytování

Univerzita v Canakkale  nemá typické koleje ,jako jsou u nás v Liberci. Já bydlel na kolejích pro studenty, které se nazývají „Kampus“.  Platil jsem zhruba 6000 Tl (4 500 Kč). Na pokoji jsem měl jednoho spolubydlícího. Součástí této ceny byla snídaně. Ubytování bylo přímo v centru,  jednu minutu od fakulty.  Lze bydlet i v soukromí za mnohem větší cenu.

Škola

Univerzita byla založena v roce 1992, celkový počet studentů čítá zhruba čtyřicet osm tisíc

Na univerzitě jsem měl zapsáno celkem šest předmětů. Většinu předmětů jsem měl jen ve formě konzultací. S předměty či jejich plněním jsem neměl absolutní problém. Všichni učitelé mluvili dobře anglicky a byli velice vstřícní. Vždy se dal domluvit přesun hodiny.

Život v Canakkale

Určitě Vás zajímá, jaký byl společenský život. Našel jsem si zde mnoho přátel, kteří byli milí a ochotní s čímkoliv pomoci. Problém je, že univerzita nemá vlastní ESN, jako je například v Liberci, ale na akademický rok 2024/2025 už má plán ESN vytvořit.  Za celou dobu byly zorganizovány akce: welcome breakfast, výlety do Assosu, Galipoli, Troy, Lesbos (Řecko).

Během pobytu jsem s kamarády poměrně hodně cestoval po Turecku: Izmir, Istanbul, Pamkukkale, Capadocia …

Pokud váháte, zda se rozhodnout právě pro studium v Canakkale, určitě vám to vřele doporučuji!  Co se týká bezpečnosti, lidi a studia, se vším jsem byl velice spokojený.  Přineslo mi to hodně zážitků, zkušenosti a přátelství s lidmi z jiných kultur.

Pár rad, pokud se chystáte na Erasmus do Canakkale:

  • Turků se raději ptejte na tu samou věc třikrát – pro ujištění
  • Doporučuji si zařídit bankovní kartu Revolut – ušetří to spoustu peněz při výběru hotovosti z bankomatu a při platbách
  • Turečtina není jednoduchý jazyk, ale doporučuji se naučit číslovky, které se budou hodit při nákupu v bazaru
29 January 2024 | Jakub Hrdina | Universitat de Valencia, Španělsko, Letní semestr 2023

VALENCIA!!

Zdravím všechny nadšence Španělska!

Jmenuji se Jakub Hrdina a budu vám všem vyprávět o mém letním semestru ve Valencii. 

Proč zrovna Valencie? Valencie leží 4 hoďky od Barcelony a dle mého je jedno z nejlepších měst ze Španělského království. 

Vyjížděl jsem na letní semestr. Odlítal jsem koncem ledna s moji kamarádkou Eliškou. Semestr ná začínál začátkem února, takže ze zkouškového období rovnou na nový semestr ve Španělsku. Předměty jsem si vybral lehké, abych měl spíš "placenou" dovolenou. Musím říct, že není tak lehké tam sehnat ubytování. Naštěstí jsme tam měli kamaráku Sáru, která nám doporučila velice hezký byt u pláže. A jestli se ptáš, proč jsem třeba nešel na kolej? Koleje jsou celkově ve Španělsku hrozně drahé. Konkrétně tady ve Španělsku měsíčně studenti platí 700 éček (mají jídlo od ponděli do čvtrtka). Doprava je až do 30.7.2024 plně zdarma pro každého, kterému je pod 30 let. Stačí si akorát zařídit kartičku a je to. 

To nejhlavnější. proč na erasmus jedeš, jsou kluby a restaurace. Klubů je tu spoustu a většinou se za vstupy platí. Ale například každý pátek je vstup do největšího klubu ve Valencii pro studenty zdarma. (Myslím, že nyní se platí 1 euro). Cena alkoholu v barech je tu samozřejmě dražší než u nás, ale dá se to. Pivečko tu vyjde na 5 eur, ale jsi přece takhle třeba jednou za život, tak nekoukáš tolik na ceny. :))) a co když ti bude chybět český jídlo? NENÍ PROBLÉM! Ve Valencii se přímo nachází česká restaurace poblíž moře, kde si můžeš dát klasického smažáka s hranolkama a tatarkou, nebo jenom klasický český pivo značky Bernard.

Máš nápad studovat a zárověň pracovat? Ve Španělsku je to trochu složitější. K vytvoření smlouvy a zaměstnání je potřeba mít číšlo NIE. A každý, kdo si tímto procesem prošel, ví, že to není nic tak jednoduchého. Ja osobně jsem na schůzku čekal přes 3 měsíce. Ale kdo chce, ten dokáže. 

Hlavně vyjeď na ERASMUS. Je to super příležitost. 

 

29 January 2024 | Veronika Skalková | University of the West of Scotland, Skotsko, Zimní semestr 2023

Slunné (vážně!) Skotsko

Vyjet do Skotska byla jedinečná nabídka, která se mi naskytla ke konci 3. ročníku bakalářského studia. Neváhala jsem ani chvíli a rozhodla se přihlásit. Když jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána, mísilo se ve mně mnoho emocí – radost i panika. Na začátek se musíte obrnit ohledně komunikace se školou a ubytováním. Mohu Vám ale zaručit, že když zvládnete celý administrativní proces, tak už Vás čeká jen skvělé dobrodružství.

Ubytování:

Univerzita nabízí koleje a pro Erasmus studenty dokonce ty nejnovější. V dané době měli bohužel kybernetický útok na systém školy, tudíž jsme ubytování měli potvrzené až týden před odletem. Koleje se nachází hned vedle kampusu na Storie Street – ráno si hezky přispíte, protože dojít do třídy Vám zabere 5 minut. Bydlíte na buňkách s dalšími 4-6 lidmi, se kterými pouze sdílíte obrovskou kuchyň, ve které naleznete základní vybavení – lednice, mrazák, konvice a mikrovlnka. Pokoj jako takový máte sami pro sebe i s koupelnou a záchodem. V pokoji je dostatek úložného prostoru a již připravená matrace s potahem. Povlečení a základní vybavení do kuchyně nakoupíte v obchodech okolo kolejí, kdy Vás to nevyjde na více než 20 liber a nebude Vám to potom líto vyhodit nebo odnést do charitativního obchodu na konci pobytu. Na začátku roku mají také obchody na všechno tohle vybavení slevy, takže si určitě zbytečně necpěte přikrývku do kufru. Koleje jsou opravdu luxusní, máte v ceně společenskou místnost s playstationem, televizí, kulečníkem a hrami. Dost často se ve společenské místnosti rozdávali produkty nebo jídlo zadarmo. Je zároveň dobré sledovat stránky kolejí, už jen proto, že často pořádají různé akce – dlabání dýní, dělání ozdob, halloweenské hry, … Všechny ženy potěší i neomezený přístup k menstruačním potřebám, které jsou zadarmo v koupelně ihned u společenské místnosti. Naproti najdete prádelnu, kdy Vám stačí stažení aplikace, kam dobijete peníze a můžete prát i sušit. Pokud jste na bloku 1 ani nemusíte chodit venkem. Na recepci kolejí je vždy někdo přítomen, tudíž pokud nastane jakýkoliv problém, stačí zajít na recepci. Jedinou nevýhodou kolejí byl alarm, který se spouštěl tak 2x týdně, jelikož byl velmi citlivý.

Univerzita:

Kampus má několik budov včetně vnitřní a venkovní posilovny, kterou máte zdarma. Knihovna se nachází nad kantýnou, kde jako studenti máte možnost využívat všechny její benefity. Najdete tam i studijní místnosti a tichou učebnu s počítači. Univerzita je opravdu dobře vybavena a většina částí je naprosto nová. Kampus se nachází přímo v centru Paisley a je tedy všechno v docházkové dostupnosti.

Předměty:

Přestože Vám budou navrhovat určité předměty, je dobré si první týden zajít i na další moduly a rozhodnout se podle sebe. Já si zvolila jeden modul pro 3. ročník – Cultural Studies, jeden pro 4. ročník (lidé co studují Honors) – Proficiency 1 a jeden pro magisterské studium (TESOL) – Applied Lingustics. Měla jsem tak možnost porovnat i úrovně náročnosti, kdy opravdu každý stupeň má tu náročnost jinou. Nejvíce mě bavily Cultural Studies, kdy si víceméně povídáte o Skotsku a co je pro něj typické. Předmětu Proficiency 1 jsem se ze začátku bála, ale nakonec by předmět s přehledem zvládl i student s B2. Applied Lingustics byl nejvíce náročný předmět, ale zároveň se tam člověk opravdu dostal do problému aplikované lingvistiky a rozšířil si obzory. Předměty máte jednou týdně a trvají 3 hodiny. Hodně učitelů dává po hodině a půl pauzu. Na předměty se nemusíte kromě pár úkolů (čtení textu, psaní eseje) moc připravovat. Na konci semestru Vás čeká prezentace, která se nahrává a odevzdání eseje. V případě Proficiency 1 je ještě test, ale jde spíše o porozumění textu, odpovědět na otázky podle videa a napsaní krátké akademické eseje. Esej odevzdáváte až po příletu do Česka pomocí Aula systému, takže se tím nemusíte zabývat poslední týdny ve Skotsku a klidně si je můžete užít. Já si ještě zažádala o praxe ve škole, kdy mně i dalším zájemcům bylo vyhověno a měla jsem tak možnost nahlédnout do skotského školského systému. Dělala jsem asistentku ve zdejší Primary school v Paisley a musím říct, že se jednalo o skvělý zážitek, který všem doporučuji – už jen proto, že se dostanete do prostředí, kde opravdu zažijete a „nasajete“ skotský přízvuk. Škola je vždy v blízkosti univerzity, a pokud ne, proplácí Vám jízdné. Co se týká učitelů, tak ti jsou naprosto skvělí – je s nimi sranda, hodiny jsou uvolněné a většinu času si s nimi povídáte.

Paisley:

University of the West of Scotland má po UK několik kampusů. Paisley je skvěle situováno blízko Glasgow, ale zároveň je u přírody a kousek do Ayru. Jak jsem již zmiňovala, kampus je v centru, kde najdete obchody jako Poundstretcher, Poundland nebo Iceland. Názvy opravdu odpovídají daným obchodům, ale jako „nouzovka“ postačí. Nově je přímo na bloku vedle kolejí Interspar a na dané ulici mnoho malých obchůdků s potravinami. Pokud chcete ale udělat normální nákup, nejblíž je Morrisons (cca 15 minut chůze), nebo potom Lidl a Marks and Spencers (cca 20 minut chůze). Centrum Paisley je menší, ale samotné město je docela rozhlehlé a stojí za to se projít i do zazších částí – uvidíte hodně názorně sociální propast mezi lidmi co tam žijí. Zastávku autobusu máte hned naproti kolejím a vlaková zastávka je 8 minut chůze. Vlakem se dostanete za 9 minut do Glasgow, které stojí za to prozkoumat (a tím myslím nejen vyhlášenou univerzitu, ale třeba Riversdale muzeum, které je zadarmo a je naprosto fenomenální). My jsme například jedno odpoledne využili možnosti malování keramiky, což byl jednak skvělý zážitek, ale zároveň jsme si odvezli domů památku. Glasgow je rozlehlé město, kdy můžete nachodit hodně kilometrů nebo využít metro. Vozy v metru jsou starší (jízda je občas strašidelný zážitek), ale celková trasa je koncipovaná velmi dobře – je to okruh (když nasednete na špatný kruh, vždy dojedete na místo, které potřebujete, jen to bude trvat déle).  Asi 10 minut chůze od vlakového nádraží v Glasgow je i autobusové nádraží a vlakové nádraží Glasgow Queen Street, které využijete, když pojedete do Edinburghu nebo na sever. Když se vlakem z Paisley vydáte na opačnou stranu od Edinburghu, můžete dojet do Troonu (45 minut) nebo Ayru (55 minut). Obě města jsou nádherná, a hlavně jsou u nádherné dlouhé pláže!!! My jsme měli dokonce i štěstí a navštívili jsme Ayr v době letecké soutěže a poutě.

Cestování:

Jak jsem naznačila v předchozím bodě, určitě stojí za to navštívit Glasgow, Troon, Ayr i Edinburgh (tam doporučuji vyjít na Arthur’s Seat nebo Calton Hill). Vše je dostupné vlakem, případně autobusem. Taxi taky není nejdražší – určitě jej doporučuji jako převoz na letiště, jelikož autobusy jsou v ranních hodinách nespolehlivé. Paisley má dokonce svoji aplikaci na taxi, která je velmi propracovaná. Pokud ale chcete cestovat někam dále – hlavně do Scottish Highlands, neobejdete se bez půjčení auta nebo cestovky. Vyjela jsem na dva výlety s International Student Tours Scotland (Glasgow), kdy Vás ráno naberou u nádraží (jsou dvě nástupní místa a jedno je u univerzity, která je 10 minut od nádraží) a večer Vás tam zase vysadí. Určitě doporučuji výlet na Harry Potter bridge, Glencoe and Highlands Day Trip. Projíždíte nádhernou krajinou a opravdu často zastavujete, abyste si to tam mohli projít. Druhý výlet byl do Aberdeen, Dunnottar Castle and Scotland’s East Coast Day Trip, kdy nevyšlo moc počasí a pršelo. Na druhou stranu to dodalo mystickou atmosféru a Dunnottar Castle vypadal opravdu jak z filmu Rebelka. V Aberdeenu potom máte rozchod a stojí za to navštívit zdejší muzeum a projít si centrum. Párkrát jsme si v partě půjčili i auto a vyšlapali pár hor, což je skvělý zážitek, protože příroda je dechberoucí. Jako celodenní výlet je skvělé dojet trajektem na nejbližší ostrov Arran a vyjít na Goatfell, případně si ostrov zkusit projít. Za mě to bylo nejkrásnější místo a třeba se Vám i poštěstí vidět tuleně. Zároveň nezmeškejte příležitost letět do Irska, kdy letenky jsou za pár korun a celá cesta i s odbavením na letišti zabere cca hodinu a půl (tedy kratší dobu než se dostat z Brna do Prahy). Z letiště se dostanete do Dublinu autobusem za zhruba 30 minut a když si koupíte celodenní jízdenku, můžete se pohybovat autobusem i za centrum a navštívit tak botanickou zahradu nebo vyhlášenou Trinity college. Možností, co navštívit je opravdu hodně, přesto musíte počítat s tím, že je to finančně náročné a je dobré mít našetřené peníze bokem. Přes týden máte hodně volného času (pokud si to dobře naplánujete, tak do školy chodíte jen 2 dny v týdnu), a proto doporučuji, abyste ho hlavně ze začátku využili na cestování – od listopadu už to počasí není moc ideální.

Počasí:

Když jsem doma oznámila, že letím do Skotska, celé mé balení provázely hlášky, ať si nezapomenu deštník a pláštěnku. V realitě to bylo ovšem úplně jinak – po příletu jsme měli celé září okolo 25 stupňů a slunečno. Hodně často se nejednalo o déšť, jak jej známe my, ale spíše o poprchávání, které ničemu nebrání. V prosinci dokonce napadl na 3 dny sníh, ale teploty tam jsou celkově vyšší než v Česku, takže se jednalo spíše o výjimku. Počasí bylo občas náladové a střídal se déšť se sluncem – výlety je dobré plánovat maximálně den předem, a i tak vždycky počítat s tím, že se počasí může kdykoliv změnit, případně bude jiné počasí v cílové destinaci.

Lidé:

Co Vás určitě překvapí, i když na to budete upozorněni, tak jsou lidé.  Všichni jsou extrémně milí a vždy Vám se vším pomohou. Určitě se Vám stane, že si s Vámi někdo začne povídat třeba ve frontě v obchodě nebo na zastávce. Pokud do někoho omylem vrazíte, tak se Vám na 100 % omluví jako kdyby to byla jejich chyba. Musím říct, že po příletu zpátky do Česka mi ta jejich přívětivost moc chybí. Co se týká seznamování, už může být jasné, že to nebude vůbec těžké. Kamarády si tam najdete už v den příjezdu. Bohužel, všechny předměty jsme měli s Erasmus studenty a na kolejích jsme také bydleli s nimi – tudíž šance hovořit s někým zdejším je opravdu minimální. Na druhou stranu si procvičíte další přízvuky angličtiny (což je taky důležité), a pokud si zvolíte modul z jiného oboru nebo půjdete na praxe na zdejší školu, určitě se do kontaktu s místními dostanete. Na konci pobytu už ani nebudete mít problém s tím jim perfektně rozumět.  

Na závěr:

Určitě jsem do předchozích bodů neobsáhla vše, co mám na srdci, přesto si myslím, že si umíte udělat obrázek o tom jak skvělá příležitost tento Erasmus+ byl a jak moc vděčná za tuhle možnost jsem. Doufám, že to některým z Vás pomohlo například při zabydlování se, anebo při rozhodování – DO IT!!!! Přestože ne všechno bude vždy perfektní (například jídlo ve Skotsku k tomu má velmi daleko), klady rozhodně převažují negativa. Skotsko Vám přiroste k srdci a určitě se tam budete chtít vrátit – ať už kvůli nádherné přírodě, nebo skvostné architektuře. Sama plánuji destinaci ještě navštívit a procestovat to, co se již nestihlo. Zkusíte si žít v cizí zemi, zažijete jiný školský systém a poznáte spoustu skvělých lidí – a to si myslím, že stojí za to!

P.S. V případě zájmu mě klidně můžeš kontaktovat a mohu předat více informací! 😊

04 October 2023 | Jakub Wambach

Kdo by nechtěl do Skandinávie

Severní Skandinávie ohromuje svou arktickou exotikou naprosto odlišnou od zbytku Evropy. Pro naši pracovní zahraniční stáž jsme si vybrali zemi půlnočního slunce. My jsme zde byli (tedy já Kuba Wambach a Maruška Cviková) v období kdy nám slunce nezapadlo za obzor, tedy v létě. Pro Norsko jsou typická stáda sobů, stovky jezer a divoká nedotčená příroda severní tajgy, lesotundry a tundry. Pro nás jako geografy to bylo setkání se specifickým prostředím, které je pro naši Českou republiku netypické. Severní Skandinávii jsme si okamžitě zamilovali.

Povinnosti před odjezdem

Dobře teď jsme vás nalákali a o naši stáži se dozvíte o odstavec dále. Před výjezdem bylo ale ještě potřeba splnit některé povinnosti. Prvně jsme navštívili studijní oddělení, konkrétně paní Jandejskovou, u které jsme zjistili naše možnosti a kam jako geografové můžeme vyrazit. Náš původní plán byl vydat se na studijní stáž. Naše možnosti jako geografů byli ale tímto směrem dost omezené a my chtěli prozkoumat vzdálenější kouty Evropy než Polsko nebo Slovensko. Po této konzultaci jsme se tedy rozhodli pro pracovní stáž, díky které bychom získali cenné zkušenosti do naší praxe. Otázkou bylo kam na pracovní stáž pojedeme? Na pracovní stáž můžete jet kamkoliv, nicméně je nutné, aby v instituci, do které pojedete byli pevné vazby a kontakty s naší univerzitou nejlépe přímo vaší katedrou. Z tohoto důvodu jsme navštívili ERASMUS+ koordinátora na naší katedře docenta Hynka Böhma, který nám nastínil možnosti pracovní stáže a jednou z nich byla pracovní stáž ve výzkumném Barents Institutu v Norsku ve městě Kirkenes. Bylo rozhodnuto. Potřebným papírováním vás provede dotyčný, se kterým budete stáž zařizovat, ale není to zas tak složité, jak se může na první pohled zdát.

Norsko je drahý. Norsko je drahý?

Každý nás před odjezdem strašil, že Norsko je drahé, na to vám peníze od školy stačit nebudou. Vezmeme si to ale popořádku. Barents Institute nám nabídl luxusní apartmán v pěti minutové vzdálenosti od práce, naprosto zdarma, což nám ušetřilo plno NOKů (Norských korun), které nám zbyly na ostatní záležitosti. Pokud do této instituce přijíždí stážista, vždy je ubytován v tomto apartmánu zadarmo. Kdo by to nebral, doporučujeme. Ano Norsko je drahé. Ve městě Kirkenes je ale supermarket COOP Extra a ano stejně tak jako u nás ceny v COOPu nejsou tak vysoké, a proto jsme očekávali, že tady budeme za daleko větší chudáky, než se nakonec ukázalo. Dost nám pomohl také směnný kurz, kdy česká koruna byla v dobu naší stáže daleko silnější než padající norská koruna, takže v některých časech jsme se cítili spíše jako „boháči“. Ve zkratce, pokud se vydáte do Norska bude to drahé, pokud se vydáte do Kirkenese a budete mít byt od zaměstnavatele, vyžijete v pohodě.

Náplň práce

Naší náplní práce na institutu byla výpomoc s výzkumem jednotlivých zaměstnanců, kteří nám zadávali tasky, které jsme v průběhu stáže plnili. Našimi hlavními tasky bylo vytvořit časovou mapu ze satelitních snímků desítek měst arktické oblasti a pak u těchto měst projít jejich strategické rozvojové plány. Měli jsme zanalyzovat na co jsou tyto plány hlavně zaměřeny, a především jestli v nich nějakým způsobem figuruje 17 cílů udržitelného rozvoje OSN. Tyto plány byli v jazycích zemí, ve kterých se tyto města nacházeli, takže louskání norštiny, islandštiny nebo třeba finštiny byl častokrát velký oříšek.

„Náplň práce?“

Součástí naší pracovní náplně bylo ale i poznávání a „geografie v praxi“, kdy nás zaměstnanci brali na výlety a exkurze na zajímává místa. Jedním z nich byl například výlet do ostrovního rybářského města Vardø, opředeného historií pálení čarodějnic. Na ostrov jsme se vydali honosnou výletní lodí, na které jsme měli i oběd v podobě místních plodů moře. Z lodě jsme viděli velryby a zážitek to byl opravdu nezapomenutelný. Na ostrově Vardø, jsme prozkoumali všechny zajímavosti. Součástí exkurze byla i návštěva bývalé rybářské vesnice Hamningberg, která je oblíbená mezi dobrodruhy a ornitology, jelikož se jedná o opravdu odlehlou oblast, kde uvidíte tundru ve své plné kráse. Samotná hodinová cesta autem do této vesnice je dobrodružství samo o sobě a byli jsme v absolutním údivu, co právě sledujeme. Zpět z Vardø do Kirkenes jsme letěli malým místním letadlem společnosti Widerøe, která zde funguje jako místní autobus mezi městy. Autobusy tady moc nehledejte, hromadná doprava zde jezdí dvakrát denně, takže na túry hezky po svých a na větší vzdálenosti mezi městy letadlem. Ano je to tady úplně normální letět z města do města 10 minut. Kdo by chtěl není problém si zde půjčit i auto. Na závěr nutno dodat, že celý trip do Vardø byl placen opět Barents Institutem, tedy opět ušetření pár NOKů.

V průběhu naší stáže jsme měli štěstí, že v severní Skandinávii probíhala každoroční konference Calotte Academy, ve zkratce konference na kolech, kdy se velkým autobusem každý den přesouváte po severní Skandinávii z místa na místo a můžete, tak prozkoumat plno zajímavých míst. Součástí letošní konference byla návštěva měst jako například Finské Rovaniemi, Švedská Kiruna nebo Norská Alta a součástí jsme byli i my. Navštívili jsme železný důl a švédskou vesmírnou agenturu v Kiruně. V Rovaniemi to byla zase audience a večeře u starostky, která nám poreferovala o přijetí Finska do NATO a dopadech na město Rovaniemi. Soukromě jsme navštívili i Santa Clause, který zde sídlí. Z Alty jsme mířili do Kirkenese, kde jsme měli naši prezentaci. Na konferenci, každý z účastníků musí odprezentovat svůj výzkum, kterým se zabývá, proto je konference určena spíše pro nastávající doktorandy. Ani my jakožto magisterští studenti jsme se neztratili a naší prezentaci, kde jsme porovnávali přeshraniční spolupráci mezi Skandinávskými státy a Euroregionem Nisa jsme zaujmuli. Zaujmuli jsme už jenom z toho důvodu, že se jednalo o prezentaci, která nebyla výhradně zaměřena pouze na arktickou oblast, jako prezentace ostatních. Pokud budete mít možnost účastnit se Calotte Academy vřele vám můžeme tuto konferenci doporučit, protože opět téměř zadarmo poznáte velkou část Skandinávie a také plno nových zajímavých lidí. Konference se samozřejmě pojí i s povinnostmi, a ne vždy je to procházka růžovým sadem, protože přejezdy mezi jednotlivými městy trvají několik hodin. Jedním z našich dalších tasků byl napsat souhrnný report z této konference.

Shrnutí

All in All experience – nezapomenutelné. Od města Kirkenes samotného neočekávejte zázraky, jedná se o malé město, ale oproti českým malým městům, podstatně lépe vybavené. Máte zde vše potřebné, co byste ani nečekali, že zde bude – dva supermarkety, obchoďák, kino, plno restaurací a silně spojenou komunitu lidí, která vám ráda s čímkoliv pomůže. Příroda je tu překrásná, úplně jiná, než jak ji známe u nás. Lidé v práci jsou velmi milý a ochotní vám pomoc s čímkoliv budete potřebovat – častokrát vám doporučí akce, které se v okolí konají, a proto se třeba najednou objevíte na raftu uprostřed jezera a ani nevíte, jak jste se tam vlastně dostali. Kirkenes a lidi zde jsou spontánní, pokud vám někdo nabídne nějakou akci, neodmítněte ji, budete na ni pak ještě hodně dlouho vzpomínat. Pokud ušetříte pár NOKů, můžete se již zmíněnou leteckou společností Widerøe podívat i do jiných vzdálenějších měst severní Skandinávie, třeba jako já k nejsevernější části Norska mysu NordKapp. Norsko není nejlevnější záležitostí, ale samotný zaměstnavatel vám návštěvu značně ulehčuje, podíváte se na místa, kam byste se sami jen tak nepodívali a určitě tahle zkušenost za to stojí!

18 September 2023 | Tomáš Ernée

Semestr v kolébce Portugalska

Olá! Jsme Tomáš a Hynek z FP a společně jsme strávili zimní semestr 2022/2023 v portugalském městě Guimarães. Jelikož studujeme geografii a velice rádi cestujeme, vyjet na Erasmus pro nás byl tak trochu splněný sen. Oba jsme chtěli vycestovat co nejdál od domova, a tak se pro nás Portugalsko jevilo jako ideální volba. Teď když jsme zpátky, můžeme s klidným svědomím říct, že jsme neudělali chybu. 

Ubytování

Bydleli jsme na univerzitních kolejích, které jsou sice levné (115€ na měsíc), jenže nejsou příliš vybavené. Koleje jsou rozdělené do tří budov, z nichž v každá disponuje jedním z vybavení. V jedné jsou pračky, ve druhé „kuchyňka“ a třetí studovna. Pojmem kuchyňka se myslí pouze mikrovlnky, jelikož po celých kolejích je zakázáno vařit. Restaurace jsou v Portugalsku v porovnání s ČR dražší, hlavní jídlo za 10€–13€, proto aby člověk ušetřil je možné využít menzu, kde je možné se dobře najíst za 2,5€. Problém však je během víkendu, kdy menza nevaří vůbec, takže to jsme chodili do restaurace nebo jsme to řešili jídlem do mikrovlnky. Další s čím je potřeba počítat je, že v Portugalsku během podzimu a zimy často prší, tím pádem je vysoká vlhkost a vzhledem k tomu, že domy v Portugalsku nejsou dobře izolované, tak se na stěnách z venku i uvnitř objevuje plíseň. My jsme tím na kolejích poměrně trpěli a nebyli jsme sami. Z těchto důvodů bychom určitě doporučili privátní bydlení s vybavenou kuchyňkou, které bude jistě dražší něž koleje, ale ve výsledku člověk ušetří na restauracích 😉. V blízkosti kolejí se také nachází univerzitní tělocvična s posilovnou. Co se týče posilovny, tak ta je sice malá, ale jelikož byla za velmi příjemnou cenu tak jsme jí navštěvovali pravidelně.

Cestování

V čem je ovšem Portugalsko naprosto fantastické je dostupnost cestování a to jednak po Portugalsku ale také do okolí, například na Azorské ostrovy se dají sehnat levné zpáteční letenky (od 30€) nebo na Madeiru (od 20€). My jsme cestovali také do Maroka a letenky nás stáli přibližně 30€ a do Španělska to také není vůbec daleko. Z Guimarães do Porta se lze dostat za hodinu pohodlně vlakem za 3€. Pro cestu do Lisabonu se však mnohem více vyplatí autobus (od 8€), vlakem od 25€. Relativně blízko od Guimarães se nachází jediný portugalský národní park Penada-Geres. Jedná se o pohoří na hranici se Španělskem a určitě stojí za návštěvu, i v říjnu je možné se koupat u vodopádů přímo v národním parku.

Univerzita

Universidade do Minho je rozdělená do dvou měst (Braga a Guimarães), které jsou od sebe 20km. Větší kampus se nachází v Braze, kde jsme byli pouze na úvodním setkání. Pokud však studujete geografii, stejně jako my, budete právě v Guimarães. Je dobré si u konkrétního oboru zjistit dopředu ve kterém z těchto měst se vyučuje, aby si člověk nemyslel, že jede do Bragy ale nakonec studuje v Guimarães, jako se to stalo nám 😃. Výuka u nás probíhala v portugalštině s tím, že jsme chodili na stejné hodiny s ostatními Portugalci, což má tu výhodu, že se člověk integruje a spřátelí se s místními, na druhou stranu to pro nás nebylo studijně moc přínosné, jelikož neumíme portugalsky.  Většina studentů nemluví anglicky, ale s učitely se člověk ve většině případů domluví bez větších problémů.  Samotné předměty a jejich průběh závisí na vyučujícím. Některé předměty absolvujete stejně jako vaši portugalští kolegové a u některých máte individuální plán. To stejné platí i při ukončení předmětů. V rámci semestru je možné si zakoupit kurz portugalštiny (za 100€), což jsme také udělali a můžeme ho doporučit, člověk pak dokáže alespoň pozdravit v obchodě nebo si něco objednat v restauraci. 

Město

Guimarães je relativně malé město (určitě menší než Liberec), ale pro Portugalce velice významné, jelikož to bylo vůbec první hlavní město Portugalska a v jeho historii sehrálo významnou roli. Historické centrum je na seznamu UNESCO a je velmi hezké a udržované. Všechno je dostupné pěšky, tudíž není potřeba utrácet za MHD. Město je nejrušnější ve středu a v pátek večer, kdy lidé všech věkových kategorií vyrážejí do centra za zábavou, tudíž o atmosféru je tu postaráno. Ve městě se také nachází studentský Erasmus bar Tásquilhado, kde se člověk nenudí.

Pro nás byl Erasmus skvělá zkušenost a můžeme ho jedině doporučit, ať už se rozhodnete kamkoliv. Kdybyste se chtěli na něco zeptat, napište nám na IG!

P.S. Saudade Guimarães, Braga é merda 😃.

20 June 2023 | Miroslav Novák | University of Algarve, Malta

Greetings from Malta

Vydejte se za krásami srdce středomoří - na Maltě. K místu mé čtyřměsíční pracovní stáže jsem se rozhodl dle doporučení mých přátel. Pak následovalo projet LinkedIn s pracovními místy, vybrat tu pravou instituci a jede se. Konkrétně jsem se rozhodl dělat internistu na jedné z mnoha jazykových škol, které Malta nabízí. A musím říct, že jsem si nemohl vybrat lépe. Nejen, že ve škole poskytli krásné ubytování zdarma, ale dokonce vypláceli příjemnou mzdu, ze kterých se daly pokrýt veškeré minimální náklady. Ačkoliv se Malta může zdát nákladnější, než ostatní země, nemusí tomu tak nutně výt. Stačí se zorientovat, co a jak nakupovat a najednou nákupy nejsou příliš bolestivé. Příjemně to také kompenzuje kvalita potravin, která je v mnoha ohledech na vyšší úrovni, než co jsem doposud poznal.

A čím, že Malta zaujme? Krom tyrkysově modrého moře, zachovalých kulturních měst a divoké večerní zábavy hlavně diverzitu kultur. Malta mi dokázala otevřít dvěře do celého světa právě proto, že jsem se zde mohl setkat s lidmi z celého světa (a jsem kterými jsem dosud v kontaktu). Nyní mi nedělá problém vycestovat do dalších zemí jako je Turecko, Japonsko, Jižní Korea, Kolumbie, Venezuela, USA, Mexiko atd. s vědomím, že tam na mě bude čekat někdo z nynějších přátel. Je to právě tento střet kultur na malém ostrově, který dává i čecháčkovi pocit světovosti. Proto doporučuji Maltu 11/10.

08 February 2023 | Roman Macek | Univerza v Ljublani, Slovinsko, Letní semestr 2022

ljubljana

Pokaždé jsem slyšel o Slovinsku jen ty nejlepší chvály, a nejspíše proto jsem se rozhodnul to zkusit, a proč také ne? Země, která není mezi studenty vychvalovaná, mi dala to nejlepší zázemí jak pro studium, tak pro život, ale nejdřív všechno pěkně od začátku.Vždy mě bavilo studovat jazyky, a proto jsem chtěl vyjet v programu Erasmus+ na studijní pobyt. Jakožto pro studenta španělského jazyka by bylo logické vybrat španělsky mluvící zemi, já chtěl něco jiného, a na doporučení pedagogů jsem si vybral Slovinsko, kde se nachází skvělá katedra románských jazyků a samotná univerzita patří mezi jedny vysoce hodnocené.  Další obrovskou výhodou je poloha. Strategicky ideální země na cestování, která nabízí jak hory, jezera, tak i přímořské oblasti a lehký přístup do okolních zemí. Ale teď k samotnému průběhu.StudiumPárovaní předmětů bylo skvělé, celková komunikace s univerzitou v Ljubljani byla dobrá, všichni byli velmi nápomocní a okamžitě reagovali na moje otázky ohledně studia. Velké díky patří i naší koordinátorce, bez které bych byl zpočátku ztracen.  Co se týče samotného studia musím přiznat, že to byl pro mě celkem skok. Celková úroveň mi přišla úplně jinde a první 3 týdny jsem se celkem obával. Studium jsem měl převážně ve španělštině, ale některé teoretické části byly ve slovinštině. Profesoři byli naprosto úžasní, respektovali, že mají „cizince“ mezi lokálními studenty a byli naprosto nápomocní. Studenti Erasmu mají velký výběr volitelných předmětů z různých oblastí. Mě jako lingvistu, zajímali jazykové kurzy, proto slovinština, italština a nizozemština, které byly jasnou volbou. Zkouškové období probíhalo příjemně, všichni nám nabídli formu napsání testů dříve, například kvůli povinnostem, které máme s vlastní univerzitou.Ovšem nejlepší na celém studium v Ljubljani, a to vám řeknou všichni, je systém „študentski boni“. Jako student dostanete 30 elektronických stravenek na měsíc, které vám umožní jíst v podstatě v jakékoli restauraci tříchodové menu za cca 3€ ze standardních řekněme 15-20€. Na některých místech dokonce neplatíte vůbec žádný doplatek.UbytováníS tím je trošku problém. Je možnost si zažádat o koleje, ale jelikož univerzita v Ljubljani nedisponuje kapacitou pro vlastní studenty, tak jsem již pár dní po zažádání byl odmítnut. Pro mě osobně nastala trochu panika, ale díky P. Jandejskové, která mi pomohla, jsme přes FB stránky sehnali pronájem vlastního pokoje v sdíleném bytě. Ten byl součástí rodinného domu na okraji Ljubljaně a bylo tam celkem 5 studentů a rodina vlastnící dům. Nájmy v centru jsou raketově vysoké a pokoj se pohybuje kolem 400 €, proto je lepší hledat něco v okolí.ŽivotLjubljan je univerzitní město. Počet studentů je cca 60 tisíc a to se projevuje právě v duchu města. To je celkem malé, ale stále máte pocit hlavního města plné brutalistní architektury a Plečnikova odkazu. Celkově má město takový italský „wibe“, lidé jsou velmi příjemní a všechny věkové generace mluví anglicky, takže žádný stres. Pro mne nejlepší věcí byla sdílená kola, slovinsky bicikelj. Za poplatek 3€ na rok máte neustále k dispozici kola po celém městě. Město je plné restaurací a barů, které jsou sice trochu cenově dražší, ale dají se najít i lidové ceny. Ljubljan je plná architektury, kultur, nočních klubů a je obklopená přírodou a horami. Jo a pobřeží je hodinku busem, který je o víkendu za 2€.Ljubljan je opravdu skvěle místo k žití i studiu a mohu ho jen doporučit. Jestli budete uvažovat uskutečnit Erasmus+ právě tam, neváhejte a napište.
07 February 2023 | Patrik Goliaš | Universidad de Granada, Španělsko, Zimní semestr 2021

Granada

¡Hola amigos!

V tomto blogu by som vám rád v krátkosti predstavil jeden z mojich životných príbehov, ktorý som dokázal uskutočniť vďaka našej TULke.

V zimnom semestri druhého ročníka som v rámci projektu Erasmus vycestoval na študijný pobyt do jedného z najkrajších miest (južného) Španielska, Granady. Mesto som poznal iba z hodín histórie ako poslednú oblasť, ktorú si spod kontroly Arabov získali Španieli pri znovudobýjaní vlastného územia v roku 1492. Možno sa pýtate, prečo vám tu vykladám o dejinách, keď to s vaším rozhodovaním sa, kam vyraziť, vôbec nesúvisí. Pravdou však je, že od tohto historického faktu sa odvíjala celé to moje akési rozhodovanie sa o tom, ktorá destinácia bude tou finálnou.

Prečo? Granada je totiž mesto, v ktorom spoznáte skutočnú, prízvukujem slovíčko skutočnú, kultúru Španielska a Andalúzie. Je to vesmír, v ktorom človek nájde pravé dedičstvo španielskeho vidieku, folklóru, histórie, tradícií, no zároveň tiež v nádhernej zmesi s kultúrou arabskou, ktorá sa prezentuje predovšetkým v architektúre, a ktorá sa na území Pyrenejského polostrova vyvíjala vyše 7 storočí. Najvýznamnejším klenotom Granady je práve stredoveký palác či pevnosť arabského štýlu –  Alhambra, ktorý sa týči na kopci v strede mesta. Dostať sa na toto miesto vie byť nesmierne náročná záležitosť, nakoľko sú lístky vybookované už pár mesiacov dopredu, no vďaka Erasmu a viacerým agentúram, ktoré v Granade vypomáhajú zahraničným študentom, navštívite Alhambru dokonca aj v prvom týždni pobytu. Je to naozaj zážitok na celý život. Zároveň je na ňu v meste nesmierne množstvo krásnych výhľadov plných mladých ľudí a radostná atmosféra je tiež obohatená živou hudbou v sprievode gitár a španielskeho flamenca.

Všeobecne je Granada označovaná ako študentské mesto, čoho som bol sám aj dôkazom. Navštevoval som fakultu filológie a hispanistiky, na ktorej som študoval odborné predmety v anglickom a španielskom jazyku. V ponuke však bolo mnoho ďalších predmetov v rozličných jazykoch a človek dostal šancu sa realizovať aj mimo vyučovania, keďže škola ponúkala nespočetne veľa kurzov, seminárov či akýchsi krúžkov – športových, umeleckých, jazykových a podobne. Škola ma tiež prekvapila jasným podaním informácií, organizáciou a usmernením na začiatku semestra, ktoré som ako „stratený“ zahraničný študent veľmi ocenil a uľačilo mi to adaptovanie sa na nový systém. Fakulta tiež poskytovala pomoc v hľadaní ubytovania, no tomuto sa skôr venovali neziskovky a študentské agentúry ako ESN, cez ktoré tiež bolo možné vydať sa na potulky Andalúziou. Na každý mesiac bolo v ponuke zopár výletov v okolí Granady, na ktoré sa študent mohol za malý poplatok prihlásiť a jediné čo ostávalo, bolo sledovať inštrukcie agentúry, ktorá v podstate všetko vybavila za nás. Ja som tak napríklad navštívil Cordobu, Sevillu, Madrid a raz sme tiež strávili celý deň na pláži s rôznymi aktivitami.

V poslednom bode tohto blogu by som sa rád venoval životu v Granade. V porovnaní s veľkomestami a lukratívnymi oblasťami Španielska vie Granada prekvapiť veľmi prijateľným podmienkami na život. Je veľmi jednoduché si tam nájsť lacné ubytovanie aj v centre mesta, prípadne aj blízko fakulty, ako to bolo v mojom prípade. Potraviny, obchody s ovocím a zeleninou, oblečením, mäsiarne a ďalšie sú na každom kroku, avšak pozor, žiadne konzumné značky či korporáty, tradičné lokálne podniky, čo celej ľudovej atmosfére dodalo o to väčšie čaro. Spomínam tiež na ulice s typickými andalúzskymi barmi, kde za pár drobných dostanete výdatné raňajky s kávou. Hlavnou časťou dňa je však večer, kedy sa mesto zaplní húfmi ľudí, ktorí po sieste vyšli napiť sa vínka. Tu prichádza do hry slovo ‚tapas‘. Pre tých, čo nepoznajú jeho definíciu, ide o malú pochúťku rôznej podoby, ktorú dostanete k vínku, drinku či pivku ako niečo extra pod zub. Môže to byť napríklad malá plnená tortila, obložený chlebík, olivy, hamburger, hranolky a tak podobne. Je to vskutku skvelá kulinárska tradícia, dovolím si povedať, že až kultúra, ktorá prevláda prevažne na juhu Španielska.

Ako každé mesto, aj Granada mala svoje malé chybičky. Avšak kto raz zažije malebnú tradičnú čistú andalúzsku kultúru, tomu to ostane navždy zaryté v srdiečku a nebude sa mu chcieť naspäť. Neboj sa vycestovať, kamarát. Cesta od výberu destinácie až po samotný odlet je síce plná prekážok, ale viem, že zato stojí. Vyskúšaj a sám uvidíš, že o chvíľku to budeš práve ty, kto napíše takýto článok a pospomína na nezabudnuteľné chvíle prežité „študovaním“ v zahraničí.

A ešte teda klasicky na koniec: ak ťa blog zaujal a máš záujem vycestovať, či už to bude Granada alebo nie, neváhaj ma kontaktovať.

Correspondence address

Technical university of Liberec
Faculty of Science, Humanities and Education
Erasmus

Univerzitní náměstí 1410/1
Liberec 461 17