Jak jsem začala a kde jsem zakopávala.
Eva Krejčíková
Pokud mám napsat vše, co by mělo pomoct dalším studentům, kteří plánují studium na Uludag Univerzitě, musím začít psát ještě z Čech. Veškerá byrokracie(veškeré papírování), která vás čeká z portálu TUL, je to nejmenší. Největší starosti přijdou se zařizováním víza. Od letošního roku musí být žádost úředně přeložena překladatelem, který si většinou účtuje 700,- Kč/1A4. Před sháněním překladatele si musíte na Vrchním soudu vyžádat výpis z trestního rejstříku, dále apostilu a potvrzení ze školy. To vše pak na cizinecké policii v Burse patřičně zaplatíte.
Cesta do Bursy a na koleje probíhala bez jakýchkoliv problémů. Ubytování jsme byli na pěkných kolejích, ale po čase jsme se přestěhovali na byt, který je bez večerky a zákazu návštěv. První dny v Burse jsme strávili s jedním pověřeným studentem, který nám zde vše ukázal a pomohl se vším co jsme potřebovali. Další dny už pokračovaly v seznamování se s dalšími Erasmus studenty a tureckými studenty.
Možná je ještě důležité se zmínit o telefonech a "SIM" kartách. Problémem je, že zde české telefony nefungují. Za určitý příplatek může být vaše karta zaktivována, nebo je dobré koupit telefon turecký. A asi poslední věcí byla obrovská změna v mém learning agreement. Spousta předmětů se nakonec nejmenovala tak, jak původně měla, ale vše se první týden vyřešilo a musím říct, že všichni zde jsou moc ochotní a laskaví. Určitě se máte na co těšit, ale doporučuji před nástupem do školy odjet na kurz pro Erasmus studenty (EILC), kde vás naučí místním zvykům a hlavně základy jazyka. Až moc často se tu setkávám s problémem jménem angličtina.