Na úvod bych určitě chtěla zmínit mou "erasmáckou" destinaci. Nemohla jsem zakotvit lépe než v prosnulém studenstkém městě Granada na jihu Španělska. Tak tedy 18. září 2010 se toto město spolu se svým okolím stalo mým novým domovem.
Vím, že někteří by to třeba zvládli s naprostým přehledem a klidnou hlavou, pro mě ale první dny v Granadě byly plné chaosu a zmatků.
Rozhodla jsem se přiletět o týden dříve. Už kvůli tomu, že jsem počítala s tím, že mi bude chvíli trvat než se zorientuji, než se zabydlím atd.. Jeden z důvodů byl ale i ten, že tady v Granadě připravují tzv. uvítací týdny pro zahraniční studenty. Jde o týden před začátkem školy, kdy chodíte na různá místa, různé akce a různé (důležité) schůzky. Každopádně všem vřele doporučuji.
Já osobně jsem do Granady přiletěla v sobotu. Říkala jsem si, že neděli budu mít na zabydlení a hlavně na zhlédnutí všech možných map, abych v pondělí mohla bez problémů vyrazit na první schůzku. Jenže jaksi taksi jsem spoléhala jen a pouze na google mapy a podobné odkazy. To víte, že bych si ráda koupila normální mapu, ale neděle je ve Španělsku opravdu od slova nicnedělání. A navíc jsem si také myslela, že to přeci nemůže být tak těžké se tu hned druhý den bez problémů zorientovat. Ale na to příjdete v okamžiku, jakmile uvidíte jejich bohatou síť autobusových linek - v tom se opravdu můžou vyznat snad jen Španělé (časem se to dá). :) Díky tomuto uvítacímu týdnu jsem hned na první informační schůzce, na kterou jsem mimochodem dorazila s hodinovým zpožděním, protože jsem vůbec neměla ponětí, kam mě ten autobus veze, dostala podrobnou mapu se všemi kampusy, ulicemi, atd.. Každý den bylo něco na programu, takže se mapa stala mým nejbližším přítelem, kterého až dodnes nedám z ruky.
Co se týče ubytování, tak to jsem si zajistila již před mým odjezdem z České Republiky. Je to sice těžší, ale hledejte už doma. Vím, že se říká, že tady se to pak najde mnohem snadněji, ale opak je spíše pravdou. Musím říci, že letáky s nabídkami tu visí na každém rohu, ale co jsem takhle mluvila s ostatními, kteří si ubytování hledali až tady v Granadě, tak na to spíše nadávali a nebyli moc spokojení.
Na závěr mám jen jednu nemilou zprávu. Nechci samozřejmě nikoho strašit nebo odrazovat, ale sama jsem z toho docela vyplašená. V centru (a nejen v centru) Granady se pohybuje skupinka kluků, kteří přepadávají studenty. Jde jim pouze o peníze, mobily, foťáky. Zastaví Vás a vyhrožují, někdy Vás taky mohou ohrožovat nožem. Já osobně jsem tomu nevěnovala takovou pozornost, ale to až do té doby než se to stalo mé kamarádce Slovence. Také si říkala, že se jí to nemůže stát. Nejhorší je, že nešla sama, ale byla se svou spolubydlící. Úplně to samé se stalo i jedné Němce. Tu ale už ohrožovali nožem. Jak už jsem řekla, nechci plašit nebo strašit. Myslím si ale, že je to jedna z důležitých info. Hlavně se nikdy nedržte toho, že zrovna Vám se to stát nemůže.
Granada, okolí, kultura, tak to všechno určitě stojí za hřích. Uteče pár dní a budete se tu cítit "téměř" jako doma. :)
Takže: "Viva la Espaňa!".
