Covilha- naše oblíbená vesnička na kopci.
Zdravím všechny ještěďáky!
Rád bych Vám přiblížil život na erasmu v menším Portugalském městě s názvem Covilha.
Začnu hezky od začátku, takže cestou. Do Portugalska jsou krásné letové spojení. Popravdě jsem přemýšlel i na cestu autobusem nebo autem, ale nakonec vyhrálo letadlo. Existují i přímé spoje z Prahy do Liabonu/Porta. V případě Covilhy bylo jedno kam se pojede, protože obě města jsou vzdálena více než 3 hodiny.
Tak a teď Vám popíšu mou cestu. Popravdě jsem trochu zariskoval, ale přiletěl jsem poslední den před začátkem semestru do Lisabonu. Byl to přímý let z Prahy do Lisabonu, který stál +-3000 Kč a let trval 2,5 hodiny. Přiletěl jsem tam na 20:45, kde na mě měl čekat kamarád z prvnho erasmu, který žije v Lisabonu. Trošku jsem si na něj na letišti počkal, ale to byl pořád jen slabý odvar čekání, který na Vás v Portugalsku čeká. Jen bych rád napsal, že i v Česku jsem dost striktní na čas a všude jsem radši dříve než později, ale Portugalsko mi ukázalo úplně jiný svět. Například, když jsem čekal 1,5 hodiny na hlavní koordinátorku, která přišla později a dělala jako že se nic nestalo. Ráno jsem pokračoval přímým autobusem, který opouštěl Lisabon v 8:00. V Covilze jsem byl kolem té 11:30 a můj erasmus začal.
První dojmy
Vystoupil jsem z autobusu a aby byla trochu sranda, tak jsem si v něm nechal bundu. Mimochodem ani po 2 měsících se mi jí nepodařilo dostat zpět i když jsem toho už dost provolal i propsal, ale prostě Portugalsko. Klídek. Pokračoval jsem asi 2 kilometry kousek od mého ubytování, kde jsem se měl sejít s mou buddy. Po seznámení jsem si dal věci do pokoje a šel jsem řešit příjezd. První papírování bylo za mnou a pokračovali jsme klasicky na kávičku. To se tady prostě dělá 5x denně po čemkoliv. Na kavču jsem se seznámil s 3 turky, kteří bydlí se mnou ve stejném baráku a doteď jsou to jedni z mojich nejlepších kamarádů zde. Po všem tom jsem si musel lehnout, protože jsem se necítil úplně zdáv, tak jsme si šel trochu odpočinout do pokoje. Večer jsem se pořád necítil, ale musel si večer jít sednout a poznat další erasmáky. Ten večer jsem poznal dalších 10 lidí z nichž to byli převážně poláci. Druhý den jsem se vzbudil a cítil se příšerně. Nevím přesně co se stalo, ale asi jsem dostal úpal, strašně mě bolelo v krku a motala se mi hlava. I přes všechno jsem šel do školy si popovídat s koordinátorem. Naštěstí byla vstřícná a poznala, že mi není nejlépe, tak jsme udělali jen nejpodstatnější věci. A aby to nebylo všechno můj druhý den na erasmu byl také mým narozeninovým dnem. Co z toho vyplývá? Že i v teplotě a pod prášky jsem musel jít večer na pivo do místní a dnes oblíbené hospůdky. Dal jsem si jedno malé pivo a 3 vody a tím jsem oslavil své 21. narozeniny. Nemocný jsem byl první 2 týdny a musím uznat, že to bylo celkem docela náročné.
Jdeme se přesunout trochu blíže ke škole. Protože jsem student tělesné výchovy a sportu, tak zde mám teoretické i praktické předměty. Moje škola se všemi teoretickými předměty se nachází přibližně 15-20 minut chůze od ubytování. Dále docházím jednou týdně na fotbalové hřiště a jednou na atletický stadion. Všechny hodiny jsou vyučovány v portugalštině a už jen proto jsem si změnil nějaké předměty na víc praktických. Na většinu teoretických hodin chodit nemusím, protože nerozumím skoro nic. Naštěstí všichni učitelé a polovina žáků umí anglicky, takže není problém se kdykoliv na cokoliv zeptat. Zajímavostí ve školství je to, že na jeden předmět mám vždy minimálně 2 učitele a tím se to mě jako zahraničnímu studentovi vše ještě více komplikuje. Ale ono se to dá, nebojte.
Ohledně stravování to tady funguje docela podobně jako v Liberci. Ve městě jsou 4 menzy, které jsou cenově kolem 2,5e za 3 chody. Zajímavé je, že skoro každý den jsou jako jedno ze dvou příloh hranolky a ještě zajímavější je, že jako druhá příloha je převážně rýže a velice často se mixuje. Typický oběd je zde nějaký druh masa/ryby , rýže, hranolky a salát. Ohledně polévky Vás asi moc nepotěším v případě, že jste nějaký polévkový gurmán, protože polévky v menze jsou pořád stejné. V menu je také zahrnut dezert, který je buď ovoce, nebo kupované produkty jako želatina či puding. Jedna sklenička slazeného nápoje je zdarma a čisté vody je neomezené množství. Sám dochazím do menz přibližně 3x týdně.
Covilha je jak říkáme spíš taková vesnička na kopci. Máme tady dokonce po městě několik výtahů a výtažných kabin, které nám tady zjednodušují život. Člověk si může vybrat, jestli půjde těch 100-500 schodů nebo se v pohodlí a zdarma projede. Já volím převážně tu fyzicky náročnější cestu, ale jsem podle mě jediný ve městě. Město jako takové je nádheré. Začíná na nějakých 450 m.n.m. a končí kolem 850 m.n.m. Z centra, které je ve vyšší části města je krásně vidět výhled na okolní města a na druhé straně jsou hory.
Covilhu jako město všem doporučuji a jak jsem to udělal i u mé zprávy z prvního erasmu, kdo mi napíše, že sem pojede má u mě panáka jaggerbomby v hadovi.
Peace
