O tom, že bych chtěla vyjet na Erasmus do Španělska jsem věděla už při nástupu na TUL, protože jsem byla ve španělštině začátečník a nejlepší škola jazyka je právě pobyt v zahraničí. Proto mi ani nevadilo, že jsem byla přijata na univerzitu, kterou jsem neměla mezi preferovanými, hlavně že se nacházela ve Španělsku. Trochu jsem se tedy obávala, jak to bude s financemi, naštěstí mě rodina v mém nápadu podpořila kapesným a také jsem dostala Erasmus stipendium, které sice nebylo nijak závratné, ale víte jak, aspoň něco, bez toho stipendia bych mohla na celý Erasmus rovnou zapomenout...
Před odjezdem jsem si musela dostatečně včas vybrat předměty, které bych chtěla na hostující univerzitě v letním semestru studovat (ty jsem mohla naštěstí po příjezdu změnit), vyřídit pár formalit, dohodnout s několika učiteli odložení zkoušek na červen, koupit letenku, zařídit cestovní pojištění, odhlásit mobilní paušál, odstěhovat se z kolejí, znovu si sbalit, ale tentokrát jen jeden kufr do 23 kg, rozloučit se s rodinou a kamarády....a hurá, vyrazit za dobrodružstvím!
PŘÍJEZD
Letní semestr začínal o 2-3 týdny dříve než co začínal na TUL, již 29. ledna. To bylo úterý a já chtěla mít jistotu, že v Oviedu v pohodě zvládnu zařídit formality a zároveň si najít do začátku školy ubytování. To znamenalo, že jsem musela do zahraničí odjet sotva po 10 dnech po začátku zkouškového na TUL, tím pádem si odložit si 5 zkoušek na červen a odletět již 24. ledna odpoledne...
Letěla jsem společností Vueling z Prahy do Barcelony a z Barcelony na letiště Asturias, které je od Ovieda vzdálené asi 40 km. Pokud máte noční přílet po 23. hodině, budete si muset vzít z letiště taxi. Na chodníku před letištěm se dá většinou odchytnout minimálně jeden člověk, který si též chce vzít taxi stejným směrem, tak se nesmíte stydět, oslovit ho/ji a sdílet náklady (cca 50 €, nevím přesně). Pokud do Asturias přiletíte během dne, pak máte o odvoz postaráno, protože do Ovieda (i do Gijonu) jezdí každou půl hodinu autobus společnosti Alsa.
První věc co se musí po příjezdu do Ovieda vyřešit nebo respektive začít řešit je ubytování. Pokud jste si nehledali ubytování už před příjezdem (což rozhodně není nezbytně nutné), je dobré si předem najít hostel na dvě tři noci (většinou stojí na noc kolem 20 €) a během ostatních dnů můžete hledat na místě ubytování z inzerátů, které se nacházejí buď na různých nástěnkách po školních budovách a nebo vám dají na požádání seznam ubytování k dispozici v hlavní kanceláři.
Tato kancelář se nachází na calle Principado a ještě před příjezdem by vám od nich měl přijít e-mail, že je vaše povinnost tam zajít co nejdřív jak přijedete, nahlásit, že jste fakt dorazili. Mají tam vaše studijní papíry, ty musíte zkontrolovat, možná něco dovyplnit, to už si nepamatuju..pak vám i na místě udělají školní kartu. Řeknou vám také spoustu informací, já si z toho prvního dne pamatuju moc dobře můj pocit přehlcení. Španělsky jsem se učila rok a půl, tak jsem měla co dělat, abych po chvilce nevypla a všechno vnímala... Dají vám tu i mapku města a pár brožurek a ty vaše papíry, které musíte odnést k potvrzení vašemu Erasmus koordinátorovi. Pokud sem jedete přes facultad de Filosofía y Letras, tak máte koordinátora na budově přezdívané Campus del Milán. Pokus sem jedete přes facultad Formación del Profesorado y Educación, tak musíte koordinátora, respektive koordinátorku hledat v kampusu Llamaquique (ten název je vtipnej, že jo :D). Já jsem ten druhý případ, měla jsem zajít za Carmen F. Rubio. Zkontaktovat a najít ji nebyl žádný problém, ale po osobním setkání jsem měla velký pocit, že toho o erasmu vím víc, než ona. A po chvilce jsem si tím byla i jistá, když mi můj LA (learning agreement) podepsala na místě, kde se podepisuje Erasmus koordinátor fakulty, takže jsem tam s tím pak musela ještě jednou. A potřetí, když mi naše TUL poslala CH-LA na papírech s logem TUL.
ŠKOLA
První dva tři týdny máte na vybírání předmětů, chodíte na předměty co vás zaujaly názvem/popisem a zjišťujete, o co jde v hodinách, jak moc je náročná závěrečná zkouška...
Já jsem nakonec měla dva anglické předměty a dva španělské plus Curso de español para extranjeros.
Kurz zařizuje Casa de las lenguas, tahle kancelář spadá pod školu a patří ke kampusu Milán. Kurz není brán jako vyučovaný předmět univerzity, ale nakonec jsem si ho, po tom, co mi v každé ze 3 navštívených kanceláří školy řekli něco jiného, do LA zapsala. Platí se za něj myslím 65 € a po úspěšném absolvování dostanete certifikát o splnění (za což vám můžou teoreticky uznat na katedře španělštiny nějaký z "prakťáků", studujete-li ŠJ ve vzdělávání a ještě za něj obdržíte 6 kreditů). Z toho kurzu jsem měla velmi smíšené pocity, ale ať si každý udělá obrázek sám. Těch peněz rozhodně nelituju.
Anglické předměty spadají pod fakultu de letras (tedy kampus Milán) a mě upřímně dost překvapily, spíše nemile. Nepochopila jsem jejich systém výuky AJ a následných zkoušek. Mimochodem zkoušky z anglických předmětů jsou několikrát v průběhu celého semestru. K tomu systému - Na předmět Lengua Inglesa II jsme měli učebnici, která žáky připravuje na FCE a přitom listeningy a readingy byly na zkoušce úplně jiné. Předmět Comunicación Oral y Escrita en Inglés II mi byla upřímně, myslím si, úplně na dvě věci. Sice jsem si prý vybrala z těch 4 učitelek co to učí tu nejmilejší, ale během hodin jsme toho moc neudělali. Buď se kecá o blbostech mimo školu nebo se řešila výslovnost, význam...jedno slovíčko klidně 15 minut. Kamarádka, co chodila na stejný předmět k jiné učitelce říkala, že u nich to bylo to samé. O to víc mě pak překvapila zkouška, hlavně listening a i reading. Ačkoliv je to předmět pro prváky, přišlo mi, že zkoušky byly těžší, než ty z Lengua Inglesa II (což je předmět pro druháky). Nicméně za co je tu musím pochválit je to, že ty učitelky vyučující AJ mají hodně dobrou výslovnost. Jestli jste někdy slyšeli rodilého španěla/španělku mluvit anglicky, jistě je vám jasné, proč jsem z toho byla na začátku semestru tolik "odvařená".
Ze španělských předmětů jsem studovala Didáctica General a Destrezas en Español Hablado y Escrito. Jelikož jsem sem přijela přes pedagogickou fakultu (Llamaquique), musela jsem si tam vybrat minimálně jeden jejich předmět a výběr padl právě na didaktiku. Učitel Eduardo je super, sympaťák od prvního momentu, a ačkoliv hodiny byly 3x týdně a 2x z toho na hodinu a půl, kdy vám mozek maximálně po hodině vypne, protože Edu mluví hrozně rychle, výsledek stál za to a jsem ráda, že jsem si vybrala právě tohle. :-) No a čtvrtý předmět jsem vybírala už spíš tak, aby mi zapadl do rozvrhu. Ono se to totiž nezdá, ale jak máte jeden předmět víckrát do týdne a přitom si vybíráte předměty z různých studijních oborů (a já i fakult), tak je docela těžké zkombinovat předměty tak, abyste mohli na všechny chodit - a navíc, aby vás vůbec zajímaly. A jelikož nejsem člověk, kterého by bavila literatura či historie, vybrala jsem si právě Destrezas (vaše dovednosti v jazyce), o kterých jsem i slyšela, že si je vybírá ke studiu hodně erasmáků. Museli jsme cosi sepsat, pak ve skupině prezentovat před třídou...písemnou zkoušku mám teprv před sebou a myslím si, že to úplně sranda nebude, dle toho, co jsme probírali na hodinách a dle mých vědomostí ze španělského jazyka...
Ještě jsem chodila i do Coro Universitario, tedy univerzitního sboru, který je bohužel malinký (moc lidí tam nechodí). Ale byla jsem ráda, že se i v zahraničí můžu věnovat hudbě aktivně, navíc jsme i tak měli nejeden (úspěšný) koncert.
ŽIVOT V OVIEDU
Jsou tu dvě studentské organizace, které pomáhají erasmákům v adaptaci na místní život. Jedna se jmenuje ESN Oviedo a druhá AEGEE Oviedo (obě skupiny jsou na facebooku). Zejména na místní ESNko jsem se těšila, jelikož se aktivně podílím na činnosti ESN Liberec. Moje nadšení z tohohle ESNka opadlo již po druhé akci s nimi, kdy jsem poznala, že jejich největším zájmem jsou fiesty, opít se, opít erasmáky a dostat je do studentského disco klubu B12 (který mimochodem patří současnému prezidentovi ESN Oviedo, což mi přišlo jako nehorázná vyčůranost) a kdo ví co ještě provádět... Zarazil mě vesměs nezájem těch lidí z týmu ESN o nás erasmáky, teda abych jim nekřivdila, zájem mají, ale většinou o slečinky z Ameriky... Jsem ráda, že naše ESN Liberec se ke 'svým' erasmákům chová úplně jinak! Spíš jako AEGEE Oviedo, u kterého byl vidět upřímný zájem. Zájezdy se nepořádaly v tak masovém měřítku, což sice byl problém, když jste zaváhali, jestli na nějaký výlet jet nebo ne (s nimi chtěl jezdit skoro každý, takže volná místa byla hodně rychle fuč), ale když jste se stihli zaregistrovat, stálo to za to. Jeden z nich si za náma přišel i v autobuse popovídat, aby o nás zjistil trochu víc... Jednoduchý závěr, pokud jako já nejste zrovna fanda do alkoholu, pařeb a diskoték, držte se spíš AEGEE. Každopádně ale ať už se chytnete jedné nebo druhé nebo obou skupin, zkuste si na začátku semestru zjistit, kam se s nimi pojede na výlet a naplánujte si případně pečlivě jiné výlety (a vaši celkovou útratu za svůj život v zahraničí), abyste se později nedivili, že už vám na cestování nezbývají peníze.
Pokud jste milovníci přírody, v Oviedu se nachází velký park Parque de Invierno. Když se udělá tepleji a vy se v tomto parku "vyvalíte" na sluníčko a přitom v dálce vidíte zasněžené hory, z toho se mi zatajoval dech.
Město není zas až tak velké, ale je v kopci, což v jednom směru člověka zpomalí, haha. Z kampusu Milán na Llamaquique se klidnou chůzí dostanete "baj voko" za 40 minut, zpátky je to o něco méně. Je tu spousta obchodů, můj nejoblíbenější byl Mercadona, potom je tu Alimerca, Más y más...a z těch větších (na styl Tesca/Intersparu...) Carrefour, Hipercor. V Oviedu je také taková šíleně moderní budova přezdívaná Calatrava, já jí od začátku říkám jednoduše Kobylka. Ono to stavení totiž jako obrovská kobylka vypadá. Uvnitř je spoustu obchodů, jako například El Corte Inglés, H&M, Primark... Rozhodně byste ale měli mít na paměti, že všechny obchody jsou v neděli a ve svátek zavřeny!
POČASÍ a UBYTOVÁNÍ
Rozhodnete-li se vyjet na Erasmus do Ovieda, na tohle téma budete asi nejednou hovořit ať už se svými spolubydlícími či rodinou a přáteli z ČR. Počasí je tu šílené. Mějte na paměti, že Oviedo je na severu Španělska, takže na nějaké myšlenky o vyvalování se na pláži (v 30 km vzdáleném Gijóně) můžete rovnou zapomenout. Většinou tu prší, sluníčko vykoukne párkrát do týdne (častokrát je to bohužel doslova párkrát). O to víc si člověk začne užívat chvil venku na slunci. Rozhodně si s sebou nezapomeňte teplou mikinu či bundu, může se vám to totiž hodit i uvnitř ve vašem bytě! Spousta bytů tu nemá topení a nebo má, ale slabé/zapínající se jen občas. Jsou dny, kdy potkáváte samé nastydlé erasmáky, protože jim třeba jejich spolubydlící topení věčně vypíná - aby se ušetřilo na gastos (výdajích na bydlení, v tomto případě na topení, které se rozpočítávají mezi nájemníky bytu). Ubytování se tu dá sehnat většinou v rozmezí 210-250 € včetně gastos. Za sebe bych vám nedoporučovala kývnout na inzerát ve znění "platba 170 € bez gastos", protože vám v takovém případě nikdy nikdo nezaručí, kolik ty gastos budou. Platí se jednou za dva měsíce a může to být i pěkná pálka.
OSOBNÍ SHRNUTÍ
Na Erasmus jsem vyjela s cílem zlepšit si španělštinu, a to se mi podařilo. Sice jsem byla nejednou nešťastná z toho, že tu skoro nemluvím (protože prostě třeba není s kým), ale rozhodně jsem nějaký pokrok zaznamenala. Naopak v angličtině mi přijde, že mé znalosti tu klesly závratnou rychlostí. Můj mozek má trochu problémy s přepínáním mezi AJ-ŠJ, takže se mi nejednou stalo, že jsem spustila ve "spanglish" a nebo jsem prostě to slovíčko (v jakémkoli jazyce) zrovna v momentě, kdy jsem ho nejvíc potřebovala nevěděla.
Co se přátelství týče, myslela jsem si, že se svou otevřenou povahou nebudu mít problém najít si tu přátele. Pravda je ale taková, že buď jsem se tu proměnila ve stydlivku nebo tu jsou samé studené psí čumáky. Ne ale vážně, domorodci (včetně spolužáků) mi tu příjdou hrozně odměření, nemají o vás zájem, a mezi erasmáky musíte celkem lovit, abyste narazili na člověka, který vám sedne. Ale zas si říkám, že je lepší poznat pár lidí, s kterými budu udržovat kontakt i v budoucnu, než abych se tu bavila se stovkou lidí, kterým budu po odjezdu naprosto víte kde.
Sice za sebe nemůžu říct, že by můj Erasmus výjezd, tedy semestr v Oviedu, byl mými nejlepšími 4 měsíci v životě, rozhodně je to ale další zkušenost do života, za kterou jsem moc ráda. Jazyk jsem si zlepšila, poznala několik nových lidí a navštívila pár krásných míst, včetně mého snu, hlavního města Madrid.
Pokud by vás zajímalo o trochu víc, můžete si najít můj blog na radunkaaa.blogspot.com a v rozmezí leden až cca červen 2013 tam najdete články z mého erasmu.
Jediné dvě věci, kterých lituji ve spojení s mým erasmem je za prvé to, že jsem se nedokázala na začátku semestru zbavit výčitek v hlavě vůči svým českým spolužačkám a odpojit se od nich (neustále jsem měla v hlavě myšlenku, co by si řekly, kdyby se dozvěděly, že já šla tam a tam a nepozvala je, aby mě náhodou nepomluvily...) a tudíž jsem se tu tolik neprojevila, co se týče navazování vztahů s druhými. Za druhé lituji toho, že jsem tu nebyla na celý školní rok, protože teď v květnu mi teprve připadá, že jsem se tu adaptovala, rozkoukala a začínám víc žít.
I s půlročním studiem v zahraničí si ale budu muset prodloužit studium o celý rok, protože jestli studujete na TUL, víte, jak na sebe některé předměty navazují a předmět ze ZS se nedá studovat v letním a opačně. Z Erasmu vám sice uznají kredity, ale předměty většinou ne. Ze ŠJ ještě i něco jo, ale katedra angličtiny je v tomhle fakt ostuda, podpora Erasmu jim nic neříká. Ale stálo to za to!
