Vycestovat je zkrátka prima
Vyzkoušet si studium v zahraničí byl vždycky můj sen. Od mala jsem byla zvyklá cestovat, poznávat svět a příležitost jako Erasmus jsem si nechtěla nechat ujít! Kvůli náplni svého studijního oboru (NŠ) jsem od toho stále upouštěla, až se skoro zdálo, že si o tom vážně budu nechávat jen zdát. Ale na konec jsem se odhodlala, sbalila se a vycestovala!
Jako zemi svého pobytu jsem si vybrala Polsko. Chtěla jsem navázat na vztahy s polskými kamarády, se kterými jsem se seznámila během jejich Erasmu v Liberci. Ale místo na plánovaném severu jsem se ocitla na úplně opačné straně.
S polštinou jsem se začala seznamovat půl roku před odjezdem a je pravda, že se mi to víc, než hodilo. S touhle výhodou jsem sobě i ostatním Erasmákům dokázala pomoci s čím bylo potřeba, dozvěděla jsem se spoustu informací od místních lidí a dostala se do míst, kam se cizinec jen tak nepodívá.
Rezervovanost Poláků vůči cizincům je tady více než patrná. Ačkoli je například Krakov prezentován jako město otevřené turistům, panuje mezi Poláky zcela odlišný názor. Není tedy výjimkou, že se vám jako anglicky mluvícím osobám může stát, že budete narážet na záměrná nedorozumění a neskrývanou neochotu. Ze zkušenosti můžu říci, že to platí i na místech, kde by člověk trochu té ochoty a znalost cizího jazyka očekával. A to například v kanceláři koordinátorů Erasmu, u vedoucích English department, na ubytovacím oddělení nebo recepci kolejí.
Nakonec jsem tedy chtě nechtě polštinu využívala skoro víc než angličtinu. Učitelům se očividně ulevilo, že se mnou nemusí mluvit svou lámanou angličtinou a recepční se dokonce přestali zdráhat mi vydávat klíče… tak jsem se mimochodem seznámila se svou tureckou spolubydlící. Koho by totiž napadlo, že pokoje od kolejí mají jenom jeden klíč? :D
Vzhledem k tomu, že polskou povahou je nespěchat, není ani znalost polštiny stoprocentním klíčem k úspěchu. A tak jsem se na studentský průkaz načekala skoro měsíc, v pracovní době jsem brala za kliku zamčených dveří Erasmus office a neodpovídání učitelů na emaily jsem už začala pociťovat jako místní standard.
Mou druhou alma mater se stal Uniwersytet pedagogiczny, který jako jeden z mála nabízel předměty pro primárního vzdělávání. Tak velký zájem studentů o obor jako byl v zimním semestru 2018/2019 zřejmě nikdo nečekal. Ale o to větší zábava to naše společné vzdělávání bylo!
Zatím co se mé turecké spolubydlící rozhodly procestovat Evropu, já si chtěla pořádně užít Polsko! Nutno dodat, že teprve po desítkách hodin v autobusu jednomu dojde, jak se vlastně velké :D Nakonec jsem se tedy za polskými kamarády přeci jen podívala. Společně jsme navštívili Portugalsko a procestovali Polsko od Wieliczki až po Baltské moře!
Více poznatků z Krakova najdete na:
https://erasmus.fp.tul.cz/blog/prispevky-od-studentu/item/na-erasmus-do-krakova-za-krasami-unesco?category_id=514
https://erasmus.fp.tul.cz/blog/prispevky-od-studentu/item/krakov-muj-novy-domov
