Když nám naše vedoucí oboru navrhla možnost pracovní stáže na spřátelené univerzitě v Maďarsku, chvíli jsme váhaly, ale nakonec nám dva měsíce strávené v Budapešti, které se ne nadarmo přezdívá perla Dunaje, přinesly nejen hodnotné pracovní zkušenosti, ale i zážitky na celý život!
Univerzita, která má tradici, duši a sochu Einsteina (kterou jsme nenašly)
Naše stáž probíhala na Budapešťské technické a ekonomické univerzitě (BME), jedné z nejprestižnějších technických škol ve střední Evropě. Univerzita s historií sahající až do roku 1782 nás zaujala nejen svou akademickou úrovní, ale i architekturou – hlavní budova je opravdu monumentální. Podle místních se někde v jejích útrobách ukrývá i originální socha hlavy Alberta Einsteina z lega. I když jsme ji přes veškerou snahu nenašly, zjistily jsme, že se momentálně nachází v části budovy, která prochází rekonstrukcí – takže jsme si mohly s klidem říct, že jsme hledaly správně, jen ve špatný čas.
Jó napot kívánok! Szia?
Pracovaly jsme na fakultě strojního inženýrství v oddělení polymerního inženýrství, takže se kolem nás pochopitelně vyskytovalo mnoho inženýrů a jedna z věcí, která nás opravdu překvapila bylo, jak nevěřitelně milí a ochotní všichni byli. Mírný kulturní šok nám hlavně způsobilo to, že si všichni navzájem tykali (?!) – my, skromné ostýchající se studentky, jsme z toho nejprve byly trochu zaskočené – u nás si neumíme představit, že bychom seděly s naším vedoucím katedry na obědě natož abychom si u toho ještě vzájemně tykali, ale tady to bylo naprosto běžné a přirozené. Zpočátku jsme si tedy nebyly jisté, jestli si z nás někdo nedělá legraci, nebo jestli jsme něco špatně nepochopily, ale brzy jsme zjistily, že to je projev přátelského a otevřeného přístupu, který je Maďarům zřejmě vlastní.
Budapešť: Krása, historie a kultura
Volný čas po práci jsme využívaly k poznávání Budapešti i okolí. Prošly jsme všechny památky, ochutnaly místní kuchyni a několikrát jsme vyrazily i na výlety. Kromě těchto aktivit nás bavilo hledat miniaturní sošky od ukrajinsko-maďarského sochaře Mykhaila Kolodka, které se skrývaly na často nenápadných místech okolo centra Budapešti. Objevily jsme například Františka Josefa v hamace na mostě, žabáka Kermita v parku, Rubikovu kostku naproti parlamentu či mistra Yodu u vstupu do metra. Dokonce jsme zavítaly i na zahajovací koncert Budapešťského letního festivalu klasické hudby v Akademii Ference Liszta, která je jednou z nejprestižnějších vysokých hudebních škol a zároveň kulturní památkou s dlouhou a významnou tradicí v evropské hudbě – jejím zakladatelem byl samotný Ferenc Liszt, ikonická postava hudby 19. století a maďarský národní hrdina.
Počasí: něco mezi střední Evropou a Saharou
Když jsme zrovna nebyly v laboratoři, neseděly jsme na ubytování nad přípravou prezentací s výsledky analýz anebo se neprocházely kolem Dunaje, snažily jsme se ochránit před nemilosrdným červencovým sluncem, které vytvořilo příjemné teploty dosahující 37 stupňů Celsia ve stínu. Naštěstí jsou místní proti těmto krutým podmínkám dobře vybaveni – veškerá veřejná doprava je klimatizovaná a ve městě se nachází přes 100 termálních pramenů, na nichž je postaveno 15 termálních lázní, do kterých jsme samozřejmě také zavítaly.
Celkově jsme velice rády, že jsme měly možnost se stáže zúčastnit, vyzkoušet si práci v našem oboru a posílit tak přátelství mezi námi i univerzitami. Mnohému jsme se naučily a všem studentům, kteří váhají, můžeme jedině doporučit – využijte podobnou příležitost, stojí to za to!
