Postřehy z tureckých lavic
Eva Krejčíková
Turečtina: první hodina turečtiny probíhala v jazyce anglickém. Po větě: preferuji, abyste na mých hodinách mluvili pouze v turečtině, se mi udělaly mžitky před očima. Paní učitelka ještě dodala, že ví, že nic neumíme, ale jinak to nejde a poslala nás domů:-)
Poté jsem měla anglickou fonetiku s Filipsem. Je to pán kolem 60 let, velmi sympatický a milý. Neustále okusuje tužku a při to se pitvořivě, ale mile usmívá. Řekl o sobě, že do Turecka přijel se svojí ženou v roce 1993, že jeho žena pracuje v místní zoo a také to, že minulý rok byla v Praze na nějaké konferenci. Z fonetiky jsme se ještě nic neučili, každý se představil a ve zkratce řekl něco o sobě. Musím říct, že mi to dalo více, než bych čekala. Více než polovina studentů má matku v domácnosti, dvě spolužačky už sami matkami jsou a tři ze třídy jsou bez otce, neboť zemřel. Zajímaly by mě statistiky na podobné téma, přijde mi to dost zajímavé.
Předmět speaking skills by měl být o komunikaci, rozvíjení komunikačních dovedností v jazyce anglickém, ale místo toho jsme pouze poslouchali profesorku jak hezky mluví a když už, tak jsem doplňovali chybějící slovíčka. Tak jsem zvědavá na další hodinu.
Odpoledne jsme se sešla v nemocnici s panem doktorem na mou fyziologii. Byl moc milý a já jsem se trochu uklidnila. Dal mi obrovskou knihu na fyziologii, zadal kapitolu, kterou si mám připravit na pondělní hodinu a náš rozhovor ukončil s tím, že to chce se učit a učit. Hmm, tak jsem zvědavá, jak zvládnu zkoušku.
Hodina gymnastiky byla docela dost nudná a vzhledem k tomu, že trvá 2,5 hodiny, tak i dost únavná. Fotbal jsme ještě neměli a plavání jsme nestihli. Takže moc plodný týden.
Na závěr vše shrnu. Profesoři jsou moc milí lidé, snaží se nám vyjít vstříc, ale nevíme jak milí budou u zkoušek. Zde máme pouze jeden pokus. Tím se vysvětluje i pouhé 14 denní zkouškové období. Učebny jsou vybaveny jako u nás, jen budovy jsou prostornější, prosvětlenější. Uvidím, zda si je budu tolik vychvalovat i v zimě, když tam nejsou radiátory. Ale záchody, to je humus. Už teď se těším na náš voňavoučký a suchý záchod doma. Skutečně víc nehygienickou věc než je turecký záchod neznám. Fuj.